Obce U:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Uhliště

• Leží 5 Km od Nýrska směrem Svatou Kateřinu. .
• Kostel sv.Linharta, patrona rolníků a stájí z l. okolo 1440, gotický presbytář křížově sklenut a jeho pět oken má kamenné kružby. Poškozen požárem r.1934. O tom kostele psali Hans Watzlik (ten jej nazývá Rosskirche, Koňský kostel) a Josef Blau, dva velcí šumavští autoři. Bylo prý v něm možno spatřit početné votivní figurky zvířat, kovářské práce ze železa, které zřejmě sloužily jako obětní předměty, když došlo k onemocnění domácí němé tváře a prosilo se tak o její uzdravení. Pálilo se zde dřevěné uhlí pro blízké sklárny.
• Uhliště je malebná, malá a téměř neznámá vesnička ležící na hranici Šumavského národního parku. Nachází se v údolí mezi Nýrskem (5 km) a hraničním přechodem do Spolkové republiky Německo Svatá Kateřina (4 km).
• Uhliště vzniklo jako německá osada. Původně zde žilo více než 300 obyvatel. Existovala tu také škola - jednotřídka. V dnešní době je osada mnohem menší, žije zde pouze kolem 50-ti stálých obyvatel.
• Za okupace zde byly umístěny jednotky německé armády. Které používaly barokní kostel Sv. Linharta jako cvičný cíl. Kostel byl po válce zrekonstruován a znovu vysvěcen.
• Dnes se zde každoročně pořádá žehnání koní, kterého se účastní koně z celého okolí i z Bavorska.

Ujčín

• Pravděpodobný vznik staršího z ujčínských sídel odborná literatura řadí do období 14. století. Tato tvrz však patrně někdy záhy zanikla, nemáme o ní dalších informací. Můžeme se jen domnívat, že nový renesanční zámek byl na přelomu 16. a 17. vystavěn na jejím tvrzišti. Vyloučit doměnku, že se ve zdivu současného objektu nachází relikty původního objektu by mohl jedině podrobnější průzkum.
• Pro další osudy zámku byl rozhodný rok 1693, kdy jej nový majitek Karel Fruvien z Podolí připojil ke kolinskému statku. S ním pak sdílel i své další osudy. Jako zámek je veden ještě koncem 18. století, ale již počátkem 19. století je přestavěn – díky absenci sídelní funkce – v panský dvůr.
• Jako mnohé, i ujčínský zámek si vychutnal správu JZD.
• Dnes je v soukromých rukou, očividně v udržovaném stavu.

Újezd u Štěpánovic

• Zaniklá ves Újezd u Štěpánovic se nacházela mezi dnešní obcí Dechtín a Štěpánovicemi. Stejně jako ves zanikla i tvrz.
• Po tvrzi se do dnešních dnů zachovalo tvrziště, které můžete vidět při ze silnice č. I/27 z Plzně do Klatov a to nalevo od silnice ve vzdálenosti asi 200 m při kilometrovníku 168,5. K místu vede polní cesta, na kterou můžete odbočit.
• Tvrz byla založena pravděpodobně ve 14. stol., ale ještě koncem 19. stol. byl v místě tvrziště zachován sklep. Dnes je místo bývalé tvrze znát jako kruhová vyvýšenina porostlá křovím a vzrostlými stromy uprostřed rákosu, který roste okolo místa na podmáčené louce. Od severu je místo chráněno malým rybníkem. Na jihu je dnes oplocené prameniště. Samotné místo, je volně přístupné, ale pokud jej chcete navštívit vyberte si raději dobu kdy mrzne a nebo si připravte holinky.
• Zaniklá tvrz Újezd u Štěpánovic je poprvé připomínána v roce 1379, jako sídlo vladyky Oldřicha. Pravděpodobně v 15. stol. byl statek připojen ke Štěpánovicům a to vedlo k zániku vsi i tvrze. Znovu je o ní zmínka v roce 1516, kdy Václav Chlumčanský z Přestavlk prodával štěpánovický statek Janovi Jeníškovi z Újezda. Součástí tohoto statku byla i pustá ves Újezd. O pusté vsi s tvrzí se dochoval poslední záznam z roku 1545.
• Stavební podoba tvrze zůstala dodnes neznámá, jen z nálezů je možno soudit, že měla okrouhlé jádro a byla obehnána vodním příkopem. Koncem 19. stol. je na místě popisován ještě sklep a studna.
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku, IV

Újezdec

• 1544 při zakládání nových zemských desek vložil obci města Klatovy Václav Varlejch z Bubna svůj majetek za 192,5 kop gr.pražských a to ves Aujezdec s dvory kmetcími s poplužím, s dědinami, s lukami, lesy, rybníčky, kurmi, robotami atd.
• Zámeček v Újezdci leží mimo hlavní silniční tahy Odbočka na Újezdec je před Mochtínem.
• Vlastní komplex zámeckých budov byl scelen při přestavbě v 1. polovině 20. stol., kdy se zámek stal majetkem Revírní rady hornické pro plzeňský obvod báňského revíru a byla zde zřízena hornická zotavovna. V té době došlo zejména ke změně vzhledu budov přiléhajících k západní straně hlavní budovy zámku.
• Dnešní podobu zámek získal při poslední úpravě provedené v letech 2001-2002, kdy bylo, kromě celkové opravy, přistavěno k východnímu průčelí hlavní zámecké budovy schodiště. Hlavní zámecká budova si tak do jisté míry zachovala jen jižní a severní průčelí.
• Hlavní budova původního zámeckého sídla je patrová, obdélníkového tvaru, krytá valbovou střechou se střední věžičkou.
• Zámek je dnes pro veřejnost nepřístupný a je využíván jako domov důchodců, v části komplexu dnes ještě sídlí Ústav sociální péče pro mentálně postižené dospělé občany.
• První písemná zpráva o vsi Újezdec je z roku 1383, kdy byli vlastníci Pešek z Újezdce a Petr z Hoštic. Až do počátku 17. stol. byl statek v držení Peškovo potomků. Potom statek přešel do majetku Sedleckých z Újezdce.
• Poté se vystřídalo několik majitelů a koncem 18. stol. se stal majitelem statku Václav Ennis z Atteru a Iveagu. Ten zde, podle některých autorů, nechal okolo roku 1788 postavit přízemní zámek. Předpokládá se však, že již v době, kdy byl statek v majetku Sedleckých z Újezdce zde panské sídlo stálo a je velice pravděpodobné, že stavební historie panského sídla v Újezdci začala již ve 14. stol. Písemně však toto není doloženo.
• V 18. a 19. stol. se opět majitelé střídali, až v roce 1930 (podle některých autoru již v roce 1922) koupila zámek Revizní rada hornická pro plzeňský obvod báňského revíru v Plzni.
• Po válce areál převzal Státní statek Veselí a bylo zde zřízeno zemědělské učiliště a v roce 1955 přešel areál do majetku ONV Klatovy a od té doby je využíván jako domov důchodců.
Zdroj: Úlovec J., Hrady zámky a tvrze Klatovska,

Úloh

• Poprvé je připomínán ve 14.st.. V roce 1352 byla obec uváděna pod názvem Vloh, později Ouhlo.
• V roce 1414 se vyskytuje jméno pan Drslav Úložský-Úlehle z Úloha,
• V roce 1567 Hynek Svatoslav z Ouloha.
• Název vznikl pravděpodobně ze slova úlehl - pole ležící ladem.
• V roce 1924 byla provedena změna názvu z Ouloh na Úloh.
• Kostel sv.Petra a Pavla postaven v gotickém slohu, r.1763 barokizován, r.1781 zrušen, upraven na sýpku, později obydlí(č.p.29).
• Náhrobník Běšínů z Běšin ze 16.st.,
• Pošumavská roubená stavení s lomenicí(č.p.9)

Úsilov

• V západní části obce Úsilov mezi rybníky se dochovaly zbytky tvrze ze 14. století. Z původní tvrze se dochovalo stavení sýpky kryté valbovou střechou a jednopatrová přístavba ze 16. stol., na čelní stěně osazená kamennými znaky Draslaviců a Svojšínských. Tvrz byla původně obehnána vodním příkopem, ten se však nedochoval.
• Úsilovská tvrz vznikla pravděpodobně ve 14. stol i když je doložena až ve století 15. Ve 14. stol. patřil Úsilov ke Švihovskému panství. Na přelomu 14. a 15. stol. byl majitelem Úsilova Vilímek z Úsilova.
• Od poloviny 15. stol. až do poloviny 16. stol. vlastnili Úsilov Příchovští. S největší pravděpodobností právě Příchovští v 16. století přistavěli k původní tvrzi jednopatrovou budovu.
• V pozdější kupní smlouvě z roku 1624 se v Usilově uvádí stará a nová tvrz, přičemž novou tvrzí se myslí právě přístavba ze 16. stol.
• V 17. stol. přestala tvrz sloužit panským účelům. Nová přístavba, která měla dvě místnosti s klenutými stropy sloužila ještě potřebám správce a čeledi. Starší část tvrze sloužila jako chlévy a byla v první polovině 18. stol. zbořena. Použitelná část staré tvrze byla snížena na první poschodí a v 18. stol. upravena na sýpku.

Ústaleč

• Krajina kolem Ústalče byla osídlena již v 9. - 10. století. Univerzitní profesor Šimek prozkoumal hradiště na vrchu Hradec asi 1 km SZ od Ústalče.
• Dříve než Ústaleč byla založena osada pod Vidhoští, kde byly tři dvorce a žili zde osadníci Vítkové, Burešové a Podlesáci.
• Podle ústního podání Burešové později koupili usedlost, ze které vznikla ves Buršice.
• Dříve Austalecz ležící 8 km jižně od Plánice v okrese Klatovy. Poprvé je tato ves připomínána v Deskách zemských až roku 1544, kdy ji koupil ke své neprochovské tvrzi Petr Zmrzlík ze Svojšína.
• V roce 1588 jej spolu s Tužicemi a Buršicemi dědí Jiří Hasištejnský z Lobkovic, později je obec připojena k nalžovskému panství.
• Asi v roce 1500 byl nad obcí postaven dvorec Stráž, byla zde i zvonice. Strážáci měli za povinnost střežit obec a při napadení nebo požáru zvoněním přivolat pomoc.
• Ke tvrzi Neprochovy patřila ves Ústaleč až do roku 1590, kdy byla po smrti Jiříka Hasištejnského z Lobkovic, majitele tvrze v Neprochovech, připojena k panství nalžovskému.
• Roku 1591 koupil panství Nalžovy a tvrz s dvorem v Neprochovech (kam Ústalec patřila) Karel Švihovský z Rýzmberka na Horaždovicích. Ale Karel zemřel již roku 1593 a panství Nalžovy se statkem Neprochovem zdědil jeho strýc Bedřich Švihovský z Rýzmberka.
• Bedřich prý býval na své poddané laskavý a zároveň dobře hospodařil na svých statcích. Byl také císařským radou a hejtmanem kraje prácheňského. Když začala třicetiletá válka (1618-1648), byl mu roku 1619 uherským vojskem popleněn zámek v Nalžovech a bylo odtud odneseno zlata a stříbra a klenotů za čtyři tisíce zlatých. Několik služebníku, kteří zámek hájili, bylo zabito a nalžovského pána stihla při útěku velká bouře. Jeho kůň se splašil a Bedřich (potlučený pádem) do smrti kulhal.
• Protože se postavil proti katolickým Habsburkum, měl být potrestán, ale trest mu byl za "pokání" odpuštěn. Zemřel v zimě roku 1625, když ještě předtím přikoupil k Nalžovám statek Čejkovy.
• Protože byl Bedřich z Rýzmburka dobrým hospodářem, nechal zhotovit roku 1601 gruntovní knihu pro velkostatek Nalžovy, která popisuje převody majetku již od roku 1598.