Obce T:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Tedražice

• Na území Tedražic se nachází pozůstatky zlatokopecké osady z 13. století. Tato osada nesla název Zduná a byla z větší části zničena během husitských válek. Jediným pozůstatkem je katolický kostel Zdouň, který tvoří hlavní osvícenou dominantu této oblasti. Samotné Tedražice jsou relativně mladé sídlo.
• V vsi se nachází textilní závod Hewa Tex, loděnice laminátových kánoí a výrobna nábytku.
• Zajímavostí zůstávají bývalé malé zasypané uranové doly, které se nalézají pouhých 200 metrů od obecních studen.
• Tedražice se na čas proslavily, když se dva lovci drahých kovů pokusili ukrást měděnou část transformátoru, který zabezpečoval elektrickou energii pro nedalekou vesnici Dalovice. Náhodou tak připojili vysoké napětí 13000V na běžný 220V rozvod.
• V obci památník padlým 1914-1918 Památce padlých vojínů ve svět. válce obce Tedražic. Bejbl Jos. 1890, Dach Silv. 1892, Darebný Fr. 1890, Hána Josef 1895, Hána Frant. 1891, Holeček J. 1890, Holeček V. 1898, Jech Alois 1896, Kačena Ant. 1890, Kubalík K. 1899, Matějček B. 1894, Matějček J. 1883, Mužík Vojt. 1886, Němec Václ. 1885, Potužák Ant. 1889, Příhoda M. 1877, Rendl Kar. 1887, Rendl Mat. 1879, Uhlík Mat. 1889, Vondriska K. 1878

Těchonice

• Kostel sv.Filipa a Jakuba původně raně gotický, barokně upravený v 18.st.. Fara barokní na místě tvrze(náhrobník Petra Zmrzlíka ze Svojšína +1558). O Těchonicích psal K.Klostermann v románě Vypovězen.
• Zdejší tvrz stála severně od kostela na skalnatém ostrohu, řečiště Těchonického potoka tvořilo hradební příkop pro tvrz i kostel.
• První vladyka připomínaný na tvrzi je Zdislav v roce 1351.
• Roku 1365 seděli na tvrzi bratři Demin, Číč a Pečin, kteří dosazovali faráře k místnímu kostelu. Číč se pustil do loupeží a byl v Budějovicích sťat.
• V roce 1420 za husitských válek odpovídá Petr Smysl z Těchonic listem městům pražským.
• Tvrz postupně pustla a v roce 1543 se připomíná jako pustá.

Těšetiny

• Osada (dříve tvrz Těšetín) je starého původu a byla sídlem zemanským. Kolem roku 1400 zde panuje pan Zvěst z Těšína.
• Rokem 1406 za panování majitele pana Buška z Těšetína patřila část vsi k obci Chlistovu, kde byl Bušek spolupartnerem kostela. V r. 1459 je majitelem pan Protiva z Těšetína.
• V r. 1489 za tohoto majitele byla přeměněna stávající tvzr Těšetín na Těšetiny. V té době získala obec svoje dnešní jméno. Po tomto roce vlastnil obec pan Jaroslav z Těšetin.
• Po něm držel Těšetiny a Chlistov pan Václav Lehomský z Malomic, od jehož synů v r. 1578 koupil Těšetiny Bedřich Horčice z Prostého. V r. 1615 zde byl majitelem Burjan Jeníšek z Prostého a v. 1661 Eva Plysena Tuněchodská z Robič a na Malonicích. Ta prodala statek Těšetiny Vilému Albertovi Krakovskému z Kolovrat, který ho později připojil k Týnci.
• Tento rustikální statek měl před první světovou válkou 85 ha pozemků a 121 ha lesa. Posledním majitelem byl Bedřich hrabě Kolovrat.
• Osada Těšetiny měla samotu "Na pile", mlýn, hostinec a hájovnu

Těšnice

• Jméno Těšnice má základ v již nepoužívaném přídavném jménu těšná (těšivá či potěšená) nebo-li ves, ve které se s potěšením žilo a beze sporu dosud žije.
• Těšnice, zapsaná poprvé v roce 1379 a poté na dlouhá, dlouhá staletí jako Tiessnicze je droubounkou vískou u města Švihov asi 40Km jižně od Plzně směrem na Klatovy. Východně od Švihova na návrší mezi buližníkovými skalami se nachází Kamýk, který je společně s Těšnicí tvořen vískami Pod Skalou a Pod Hájkem. Mezi nimi se nachází malebné údolíčko, kterým protéká svižný potok, kde býval kdysi i rybník, a které odděluje vísku od svých sousedek vesnic Pod Skalou a Pod Hájkem..
• Víska Těšnice byla roku 1379 pravděpodobně rozdělena na několik statků, v 16. století měla být dokonce zcela opuštěná a v roce 1850 čítala 5 domů a 28 obyvatel. Dnešní stav je 5 domů s výhledem do lesa na jedné straně a na straně druhé do malebného údolí.
• Vladycký rod Blehů, který se jmenoval podle vesnice Těšnice v okrese Klatovy. Z této vesnice pocházel i druhý vladycký rod, který se jmenoval Mlázovští z Těšnice. Měli stejný erb, jímž byly parohy. Nejstarším známým členem rodu z Těšnice byl Jan, který se připomínal v roce 1379. Jilješ z Těšnice seděl v Tuklekách roku 1414 a měl syna Lidéře, který roku 1420 odpověděl městům pražským.
• Roku 1419 se připomíná Janek z Těšnice. Je pravděpodobné, že to byl slavný Táborský válečník Jan Bleh z Těšnice. Od roku 1427 do roku 1437 byl táborským hejtmanem a od roku 1428 - 1437 sídlil na Bechyni. Roku 1437 přenechal Bechyni Janu Bechyňovi z Lažan, jenž mu prodal hrad Krakovec. Janův syn Jan ml. Bleh z Těšnice se připomíná až do roku 1445, kdy zemřel bez potomků.

Tětětice

• 8.7.1544 zapsáno do majetku města Klatov dědictví po špitálu téhož města
• 1630 odkoupil nechvalně proslulý žalobce poražených odbojných pánů popravených na staroměstském náměstí Přibík Jeníšek od Města Klatov vsi Tětětice, Oujezdec a část Habartic za 11000 zl. Ovšem není pochyb, že si při tom strhnul částku 6390 zl. které zaplatil za dlužné daně města Klatov. Tyto statky Přibík držel již od r.1624.
• 1641 koupil Ladislav Vladislav z Videršperga ves Tětětice za 5000 kop m. od Přibíka Jeníška, který je r.1630 koupil od města Klatov.
• Jeho syn František prodal r.1675 Tětětice s krčmou výsadní Filipovi Hochovi z Hochu.
• Barokní kaple sv. Isidora z počátku 18. stol. se nachází v centru obce při autobusové zastávce. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu s valbovou střechou obrácenou štítem na sever. Kaple má nízkou šestibokou lucernu s bání. Vnitřní zařízení bylo po roce 1945 zčásti rozkradeno a zčásti zničeno. Při kapli vede přístupová cesta k zámku, který stojí na dohled.
• Kapli sv. Isidora nechal postavit roku 1722 František Albrecht Hrobčický, který vlastnil Tetětický statek od roku 1713 do roku 1730.
• Při severním okraji obce Tetětice, v již dávno neudržovaném parku stojí zámek, který je ze silnice od Věckovic již zdálky dobře patrný. Zámek z 1. poloviny 18. stol. je kvalitní ukázkou barokní architektury a panského sídla nižší šlechty.
• Vlastní zámek je jednopatrová obdélníková budova s mansardovou střechou a věžičkou. Původní dřevěný arkýř nad hlavním vstupem se již do dnešních dnů nedochoval
• Historie Tetětic začíná přibližně na přelomu 12. a 13. stol. V držení obce se vystřídala celá řada majitelů. Pro zámek je rozhodující, že roku 1713 přešla ves do majetku Františka Albrechta Hrobčického, který zde nechal postavit zámek a kapli zasvěcenou sv. Isidorovi. Statek zůstal v jeho majetku až do roku 1730. Později se majitelé opět střídali. Posledním majitelem statku byl Alois Knapp, který jej koupil v roce 1904 a po roce 1945 mu byl zkonfiskován a využíván místním zemědělským družstvem. V současné době je zámek na prodej. Zámku byl věnován díl seriálu Památky na prodej, vysílaný 30.11.2008 - www.pamatkynaprodej.cz.

Trnčí

• Ves Trnčí leží jihozápadně od obce Ježovy
• V blízkosti osady je lom na stavební kámen.
• Kaplička v Trnčí na návsi.

Třebýcinka

• První zmínka pochází z roku 1245, kdy v listině kláštera kladrubského se někdo jmenuje Předl z Třebejciny.
• V 15. století ves náležela k panství švihovskému. V dílčí ceduli z roku 1564 se uvádí zdejší usedlíci a jejich robota. 'Robotující na louce Velké před Švihovem, sekou, suší a sváží seno do stodoly švihovské. Kromě toho jsou povinni 16 dní ženní roboty, z každého kmetciho dvorce po 4 dnech tu, kde se jim rozkáže'.
• Roku 1591 Herald Kavka zastavil ves Adamu Šicovi na Poříčí. Roku 1596 Kavka ves prodal Albrechtu Šicovi (Adamův bratr). Od té doby Třebýcinka náležela k Poříčí.
• Původní název obce mohl být 'Třebetín'. Tento výraz František Palacký vykládal od slova tříbiti. Toto označení našim předkům značilo pasečiti či mýtiti lesní plochy (zvláště pro osidlování). Obec také nesla označení Malá nebo Dolní Třebejcinka.
• V roce 1887 se usnesl obecní výbor pro stavbu nové větší kapličky. Stará totiž už potřebovala větší opravy. Stavba stála 1 500 zl., 100 zl. darovala císařovna v roce 1877, neboť už v tomto roce chtěli stavět novou kapli. Z toho sešlo a uložené peníze se zúročily na 170 zl. Do kaple byl zavěšen zvon o váze 27 kg a o průměru 37 cm, při rekvizicích v roce 1918 byl občany uschován, později měl puklinu, a proto byl roku 1930 vyměněn za jiný. 6. 10. 1889 o neděli Růžencové byla kaple slavnostně, za velikého množství lidí z celého okolí, vysvěcena. V tento den se střílelo z hmoždířů, které zapůjčila správa panství v Poříčí. Od té doby se slaví pouť vždy na první neděli v měsíci říjnu.
• Největší povodeň, co paměť sahá, byla v pátek 16. 5. 1889. Před půlnocí přišla strašná bouře a průtrž mračen od Měčína. Voda brala vše, co jí do cesty přišlo. Utonulo mnoho hospodářského dobytka, voda odplavovala nářadí a dříví až k Poříčí. Pastušku čp. 8 vody podmetla tak, až padla. Voda topila tak vysoko, že v některých chalupách měli v kamnech ráno plno bahna. Pole byla při potoce vybrána, louky bahnem a kamením zaneseny tak, že se vůbec toho roku na nich netěžilo. Komisionálním šetřením byla škoda způsobená povodní odhadnuta na 2 347 zl.

Třebíšov

• 27.3.1589 koupily klatovy ve vsi polovinu šenku s dvory kmetcími a s platy

Tupadly

• První zmínka o vsi je z roku 1331, kdy patřila k Bezděkovu. Krátce na to se stala majetkem Stojmíra z Trubce a jeho syn ji vlastnil až do konce 14. stol. Někdy v této době je předpokládán vznik tvrze. Když byl statek roku 1548 prodáván, je tvrz připomínána již jako pustá.
• Tupadelským skalám vás zavede zelená turistická značka z obce Tupadly. Jedná se přírodní památku vyhlášenou 11.1. 1967. Jednotlivé i na sebe navazující skály vystupují v délce asi 230 m do výše maximálně 15 m.
• Jedná se o skupinu vodní a větrnou erozí vypreparovaných buližníkových skal do bizarních skupin. Buližník je velmi tvrdý a odolává na rozdíl od okolních hornin erozím. Tyto nápadné, oproti okolí vystupující skalní partie jsou zpravidla nazývány kamýky.
• Buližník je prubířským kamenem
• Ryzost zlata nelze poznat jen pouhým okem. Proto někteří zlatníci užívají dodnes jednoduchou a rychlou zkouškou na kameni. Ke zkoušce na kameni je potřeba zkušební kyselina a zkušební (prubířský) kámen - buližník.
• Vznik buližníku - ve starohorním (proterozoickém) moři, před více než 600 miliony let, se z jemného bahna usazovaly jílovité břidlice a prachovce. V místech s velkou koncentrací křemíku, pocházejících nejspíše z podmořských sopečných pramenů, vznikala velmi tvrdá a odolná chemická usazenina, buližník (silicit). Skládá se téměř výhradně z jemných zrnek křemene zbarvených tmavým grafitickým pigmentem. Často bývá protínána žilkami bílého křemene.
• Na levém břehu Tupadelského potoka, na návrší nad vsí, se nachází staré tvrziště ze druhé poloviny 14. století. Místní tomuto místu říkají parket, protože plocha jádra tvrziště před lety sloužila jako výletní místo.

Tuškov

• Bývala vsí nedaleko Kašperských Hor, která v 15. století patřila Sušici, později se stala majetkem hradu Kašperk.
• Osadou prochází stará silnice, spojující Kašperské Hory se Sušicí.
• Poprvé zmiňována v roce 1584.
• V roce 1910 byla obec zcela německá. Zdejších 19 usedlostí poskytovalo přístřeší 126 obyvatelům.
• V obci a okolí se dochovalo 6 objektů lehkého opevnění, tzv. řopíků, které byly postaveny v roce 1937.

Tužice

• První písemná zpráva pochází z roku 1381.

Týnec

• Obec Týnec leží jihozápadně od Klatov, napravo od silnice z Klatov na Železnou Rudu. Týnecké panství je spjato s dalšími zajímavostmi v blízkém okolí jako je například zřícenina barokní kaple svatého Jana, loretánská poutní kaple z roku 1711 či nedaleko od kaple stojící lovecký zámeček.
• Zámek se nachází asi uprostřed obce, těsně pod návrším s hřbitovním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který byl ve druhé polovině 17. stol významným poutním místem. Bohužel zámek sám je obehnán vysokou zdí a prohlédnout si jej můžete jen škvírou u hlavní brány, ale i tak budete ohromeni touto monumentální budovou postavenou jako novostavba počátkem 18. stol. podle plánů barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Původně ještě zámek obklopoval anglický park založený asi v polovině 18. stol.
• Historie Týneckého panství začíná nejpozději počátkem 13. stol. Původní panské sídlo v Týnci tvořila tvrz založená ve druhé polovině 14. stol. snad již za bratrů Jan a Jošt, píšící se s přídomkem „z Týnce". Tvrz je sice roku 1555 připomínána jako pustá, ale ve druhé polovině 17. stol. byla barokně upravena. Bohužel dnes se však nedá přesně určit kde stála a jaký měla vzhled.
• Roku 1584 týnecké panství koupil Jan Vidršperg z Vidršperka a vlastnil je až do své smrti roku 1620. Panství získaly jeho dvě dcery, které o majetek vedli spor, ale nakonec po dohodě získala panství Anna Eva, provdaná v roce 1607 za Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat. Tento muž se zasloužil nejen o to, že se týnecké panství stalo největším na Klatovsku, ale nashromáždil takový majetek, že když roku 1688 zemřel, stal se jeho syn Maxmilián Norbert jedním z nejbohatších mužů země. To mu umožnilo, že krátce po roce 1700 zahájil stavbu zámku. Přibližně roku 1760 by zámek upraven synem Maxmilián Norberta, Janem Josefem Krakovským z Kolovrat do dnešní podoby. V té době byl také založen francouzský park, upravený v 19. stol na anglický.
• Jeho potomci drželi týnecký zámek až do roku 1927, kdy jej koupil pražský architekt Jan Polívka s manželkou a upravil jej na luxusní hotel, který byl však roku 1935 uzavřen a budovu koupil Spolkem pro péči o sirotky v Praze a roku 1937 do ní umístil sirotčinec. Později přešel zámek do rukou státu, v roce 1953 sloužil armádě a v devadesátých letech 20. stol. již také vystřídal několik majitelů.
Zdroj: Úlovec Jiří, Hrady, zámky a tvrze Klatovska