Obce O:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Obytce

• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227
• Paní Viktorie z Unwertu vlastnila statky Obytce a od r. 1735 i Otín a Předslav.
Pamětihodnosti
• Kaple svaté Barbory, na návrší před vesnicí
• Zámek Obytce
• Lípa u kapličky v Obytcích

Odolenov

• Bývalé lázně (pod Svatoborem)
• Podle historických pramenů celý Svatobor sloužíval jako shromaždiště k pohanským obřadům řadu staletí , poslední zmínky o těchto shromážděních sahají až do začátku 11. století.
• Pod Svatoborem jsou i objevy pohřebiště původní slovanské osady Sušice, datované nálezem denáru z doby Vratislava I. (1061 - 92). Nález obsahoval také perly, jež se v Čechách vyskytovaly poměrně zřídka a jsou dokladem rozvinutých obchodních kontaktů.
• První písemná zmínka o obci Odolenov pochází z roku 1573, kdy se dozvídáme, že obec náleží ke statku Hrádeckému.
• Vůbec první písemná zmínka o prameni pochází od Vojtěcha Chanovského, když v latinském spise „Šlépěje nábožnosti české“ vydaném v roce 1659 mluví o studánce Vodolenské a o jejím působení.
• Bohuslav Balbín píše v roce 1679 o zázračných účincích vody z pramene na Svatoboru. Z dalších pramenů se dozvídáme , že roku 1748 nechal Jan Ferdinand hrabě Desfours asi sto kroků od hrobu Vodolenky postavit kapli k poctě Panny Marie Pomocné. Tento hrob byl ještě v těch letech označen dřevěnou mříží a byl uctíván. Při výstavbě kaple byl hrob zničen.
• Kaple byla vysvěcena 18.června 1750 od P.Vácslava Weissenregnera, děkana sušického a česného kanovníka staroboleslavského.
• V roce 1776 napsal známý zbynický farář František Hruška německy obsáhlý rukopis„VODOLENKA“. Spis daroval Anně Marii Hraběnce des Foursové. Tento spis je v současné době uložen ve sbírkách sušického muzea. Uvádí v něm několik popisů zázračných uzdravení.
• Vypravil se sem i náš genius, hudební skladatel Bedřich Smetana, který tehdy byl hostem v Sušici u pana Angra, kapelníka Národního divadla. Často sem chodíval s přáteli z okolí i František Pravda Léčil se tu i spisovatel Ivan Klicpera
• V roce 1868 byl ze Svatoboru vybrán jeden ze základních kamenů Národního divadla.
• Hostinec byl v provozu ještě několik let po druhé světové válce. Po jeho uzavření několik roků areál pustl, na počátku 60.tých let se počalo s budováním pionýrského tábora. Tento tábor je zde v provozu dodnes.
V roce 2003 byl souhrou náhod objeven v muzeu Šumavy v Sušici zapomenutý spis Vodolenka z roku 1776 od zbynického kněze Františka Hrušky. V roce 2004 na překladu ze staré němčiny pracovala slečna Martina Bouchalová ze Sušice. Za času vojvody Nezamysla zplodil Lopota Bytiš s manželkou Burkou syny Tuchonce a Krásoně, dceru pak Klatowku (zakladatelka Klatov). Esymislaw zplodil se svou družkou Klatowkou 4 syny, jeden měl jméno Klattowesan, druhý Wostrodic, třetí Lab a čtvrtý Kejchan, svému synu Labovi vystavěl dvorec Lab, který nachází se čtvrt hodiny od Klatow (dnešní Luby). Syn Lab ten sobě vzal si za ženu krásnou dívku jménem Trestinka, dceru rytíře Zymoroda. A v krátké době své bohatství rozmnožil a po své smrti zanechal dědice Bořka a dvě dcery, Wodolinku a druhou Hodolanku. Tato paní Klatowka byla pohanského původu a část svého dědictví věnovala pohanské víře, svou nejvetší víru měla v bohyni Klywynu.Tuto bohyni uctívala Klatowka se svými syny a dcerami, a obyvateli velmi, a z toho jest také znáti, že celá tato rodina z rodu Bitišova byla víry pohanské, jeho žena Burka stejně jako Wodolenka byly vychovány jako pohanky, a také tak všichni žili, jak ale do Klatow pronikla víra a světlo víry křesťanské počalo prosvětlovat místní víru pohanskou, stejně jako bázeň boží, která dobře učinila jejich srdcím, kde nalezli pravého boha a útěchu v nebi a jedinou zemskou víru a své pohanství za omyl uznali. Z toho tedy vyplývá, že Wodolenka, sestra Rosmilova, který byl váženým klatovským občanem a pohanským vyznavačem, musela tedy uprchnouti z omylu pohanské víry, a tedy za sluncem východu pak skrz husté a tmavé lesy prodírati se musila, až na horu zvanou Svatobor narazila, která u města Sušice se nachází, kde také zastavila, aby zde svůj dům pro sebe a svou družinu vystavěla, a pak zde i zemřela, kde její blízcí pak její hrob učinili, tam pramen vytryskl, o kterém jsme tu pojednávali, a který se Wodolenka zove.

Oldřichovice

• (část obce Dešenice) - vesnička pod vrchem Prenet, poprvé zmiňovaná v roce 1383.
• V roce 1910 byla zcela německá (32 domů, 201 obyvatel).
• Kaple SSV od obce u staré cesty do Želivi je bez střechy, krovů a stropu. Zůstalo pouze obvodové zdivo (cca 2 x 3 m) do původní výše (cca 2 m), pouze nad vchodem zdivo prolomené. Omítka zčásti poškozena. Bez dveří, okna rozbitá. Uvnitř i okolo leží trosky střechy a krovů. Ničí ji okolo se pasoucí ovce. –
• Kaple i pozemek pod ní (stavební parcela č. 27) jsou v soukromém vlastnictví Oldřichovická lípa je památný strom u vsi Oldřichovice, jihozápadně od Klatov. Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste severně od vsi, v ovocném sadu u Děpoltic, v nadmořské výšce 595 m.

Olšany

• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227.
• Barokní lid. architektura blatského typu-statky s branami č.p.5 a 9.
• V l.1913-14 zde v rodišti své ženy Marie(samota Pešulovna) pobýval J.Váchal.
Pamětihodnosti
• Boží muka

Onen svět

• (část obce Čachrov) - osada na úpatí Můstku s dřevěnými i zděnými horskými chalupami.
• Stávala zde sklárna, založená v roce 1494 Mertlem z Mochova.
• Byla to první písemně doložená huť v Královském hvozdu. Vyhasla v první polovině 17. století.
• Osada měla stabilní velikost - v letech 1790 i 1840 ji tvořilo 15 usedlostí, v roce 1910 k ní patřilo 16 domů, v kterých žilo 110 obyvatel německého jazyka.

Opálka

• G otickou tvrz tvořila minimálně patrová hranolová obytná věž o stranách 12x10 m. Věž obíhala ve vzdálenosti cca 5 metrů hradba tvořící tak na třech stranách úzký parkán, pouze na východní straně se rozšířila a vytvořila zde rozlehlé nádvoří zakončené na okraji skalního výchozu čtverhrannou dovnitř otevřenou baštou. Do jihozápadního kouta hradby byla do hradby vestavěna čtverhranná bašta se zaobleným nárožím, která zde chránila vstupní bránu v jižní obvodové hradbě.
• Při renesanční přestavbě v XVI. století vyplnil severní parkán obdélný objekt, další dvoutraktová jednopatrová budova vznikla na opačné jižní straně, kde pohltila jihozápadní baštu a svým jižním traktem předstoupila před obvodovou hradbu do nyní zasypaného jižního příkopu.
• Při dalších pozdějších úpravách byl zastavěn i západní parkán, budova v severním parkánu dostala klenby v prvním patře, renesanční palác byl rozšířen k východu.
• Tvrz v Opálce postavil v 80. letech XIV. století Bušek ze Strážova či jeho stejnojmenný syn, poprvé je zmiňována roku 1392.
• Během první poloviny XV. století Opálka z historických pramenů mizí a setkáváme se s ní až v jeho druhé polovině, kdy již patřila rytířům z Dražovic a Opálky.
• Mezi roky 1476 a 1480 ji neznámým způsobem získal Bedřich Škorně z Malonic, on a jeho syn byli pány na Opálce dalších 60 let. V letech 1538-40 získala Opálku Alžběta z Pacova po jejíž smrti ji převzal manžel Jan Tunkl z Brníčka.
• Po roce 1557 tvrz zdědila Markéta ze Šternberka, její syn a vnuk zde sídlili cca do roku 1590, kdy ji jako úhradu za nesplacené dluhy převzal Jan st. z Lobkovic.
• Prví tři dekády XVII. století držela Opálku Judyta z Kolovrat, roku 1630 bylo panství pro dluhy prodáno Jiřímu Adamovi Bořitovi z Martinic.
• Ve druhé polovině století se majitelé několikrát vystřídali až Opálku roku 1673 koupil Pavel z Morzinu, po roce 1701 se majitelé opět střídali až byl za Palm-Gundelfingenů roku 1760 opálecký statek připojen k panství Bystřice nad Úhlavou, jehož osudy nadále sdílel. Tvrz přestala být panským sídlem a sloužila jako obydlí úředníků, později byla pronajata drobným držitelům k bydlení.
• V letech 1923-4 byl během pozemkové reformy opálecký statek tehdejšímu majiteli Vilémovi Hohenzollern-Sigmaringen zabaven a přidělen aktuálním nájemců. Ve 40. letech XX. Století byl zámek zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Opolenec

• Opolenec (městská část) - dříve vesnička nedaleko Kašperských Hor. První zpráva pochází z roku 1436, kdy ves patřila Sušici.
• V roce 1584 se Opolenec stal majetkem Kašperských Hor. Jméno zřejmě pochází ze slov opolený (ohořelý) dvorec.
• V obci stojí malebná skupina zachovalých šumavských chalup a dvě kapličky.
• Na konci 18. století zde bylo 13 usedlostí, do roku 1910 tento počet vzrostl na 22 (160 obyvatel, z toho šest Čechů).
• Rodiště spisovatelky Marie Frankové, roz. Illnerové (*7. 3. 1930 v č.p. 4), která byla za zásluhy o šumavskou vlastivědu a sbližování lidí z obou stran hranice jmenována roku 1991 čestnou občankou Kašperských Hor, roku 1994 získala Spolkový kříž za zásluhy

Ostřetice

• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1379.
• Od r. 1995 vesnická památková zóna
Pamětihodnosti
• Kaplička a boží muka na návsi v Makalovech
• Mohylník Husín, archeologické naleziště
• Kaplička