Obce L:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Letovy

• Tvrz zde stávala na jížním konci vsi pod kapličkou.
• V roce 1375 se zde uvádějí bratři Jan, Břeněk a Bušek z Letov na Velharticích jako patroni zavlekovského kostela.
• Jan z Letov a Dluhomil ze Zavlekova podepisují zakládací listinu kaple sv. Majdaleny u Velhartic.
• V roce 1403 zemřel Břeněk z Letov a jeho manželka prodala Zavlekov Janu z Velhartic.
• V roce 1480 získal Svojše ze Svojšic pro svého syna od Protivy z Paběnic Nalžovy, kam se přestěhoval, a Letovy připojil k Nalžovům.
• U letovského mlýna se dlouho nacházely odpadky z tavení stříbrné rudy

Leturnerova Huť (Leturnerhütte)

• Skelná huť založená v povodí Drozdího potoka snad r.1776 Leturnerem.
• Svoji činnost ukončila poměrně brzy a v domcích, kterých bylo celkem 9, se později usídlili dřevaři.
• Všechny objekty byly odstraněny na přelomu let 1899-1900, kdy byla demolice poznamenána v Seznamu II.pozemkové knihy pro k.ú.Hůrka a v roce 1906 bylo okolí zalesněno.
• Pan V.Kudrlička nalezl v 90.letech minulého století zbytky domků, ve třech případech i zaklenuté malé sklípky.

Lhovice

• Lhovice patřily k panství švihovskému a sdílely s ním všechny jeho změny. Obec se v písemných pramenech objevuje v první pol. 16. století. Při dělení majetku švihovského panství v r. 1505 se uvádí ves Lhovice a dvůr pustý Lhovice. Panské popluží bylo rozděleno lhovickým usedlíkům při josefínské reformě. V roce 1713 mělo než 80 str. orné půdy. Ještě v roce 1847 odmítal Černín žádost obce Lhovice, aby se směla vykoupit z roboty. S Lhovicemi byla asi od roku 1851 do roku 1876 spojena ves Mezihoří.
• Na počátku 20. století byly Lhovice samostatnou obcí. V obci bylo lesní a dubnické hospodářství panství Chudenického. Většina obyvatel se živila převážně zemědělstvím.
• Původním označením obce byl název Mlhovice. To proto, že se v úžlabině, ve které se obec rozkládá drží husté mlhy. Dále se v nejstarších matrikách nachází označení Lhovice. Tento název se změnil na Elhovice, podle německého pojmenování tohoto místa. Němci si jím těžké vyslovování usnadnili. Vložili před L samohlásku E. Tento výraz se rychle ujal a zobecnil tak, že se jinak nepsal a ani nevyslovoval. Místní usedlíci vycítili v názvu působení germanismu a proto žádali změnu, která jim byla povolena. Tak naše obec dostává opět český název Lhovice.
• Kaplička se nachází uprostřed vsi severně od rybníka na malém přívrší. Byla postavena nákladem obce v r. 1826. Uvnitř šestiboké kaple stojí ozdobný oltářík. Na něm stávala socha sv. Jana Nepomuckého. 19. července 1910 se dával na kapličku nový zvonek. Byl tento den posvěcen Veledůstojným panem Vikářem z Vřeskovic. Skoro 19 kg vážící zvonek byl odkoupený od pana Roberta Pernera ze zvláštní továrny z Plzně nákladem obce 78 zl. 98 kr. Zvonek dostal jméno Václav. Když pro zvon přišli v únoru vojáci, ztratil se. Občané jej schovali pod hrází rybníka. I. Světovou válku přežil, ale ve II. světové válce 'narukoval na vojnu'. O pouti v neděli 19. května 1957 probíhalo svěcení nového zvonku. Martin Brož čp. 1 nalezl při bourání starého špýcharu v březnu 1931 pod zdivem 215 stříbrných mincí států a měst, jakožto i církevních statků středoevropských z let 1574-1619. Poklad byl ukryt na samém počátku 30-tileté války, patrně ještě v r. 1619. Nálezce daroval tento nález klatovskému muzeu.
• Lhovice byly známy dřevěnou zoologickou zahradou. Josef Sláma čp. 13 zde v letech 1973 - 1989 vytvořil na 170 zvířat a pohádkových bytostí. Nechyběla zebra, žirafa, tučňáci, většina domácích zvířat, Krakonoš, čert, Spejbl a jeho nezdárný syn Hurvínek. Zahradu navštěvovali lidé z blízka, ale přijížděli se podívat z daleka. Nejdále si odvážela vzpomínku s fotografií studentka z Ameriky.

Lhůta

• Osada Lhůta vznikla za doby zavádění německých osadníků do naší země. Jména osady pochází ze starodávného a staroslovanského slova "Igota", což znamenalo lehkost, ulehčení, svobodu.
• Lhůta byla osadou svobodnou. Každý, kdo chtěl získat a zúrodnit pozemky, musel se domluvit s osazovatelem a slíbit, že je bude obdělávat. Na 28 let obdržel pozemek zdarma a potom platil úrok nebo se vykoupil.
• Lhůta patřila pod panství Plánické až do r. 1654, kdy připadla rodu Kolovratů z Týnce.
• Kolem r. 1910 měla Lhůta 16 domů s 82 obyvateli a 1 hostinec.

Lipová Lhota

• Lipová Lhota byla až do 16. stol. součástí Rabí. V 16. stol. se stala majetkem rodiny Kousků ze Sobětiček.
• Později se majitelé střídali a dnes je v soukromých rukou. Zámeček tvoří patrová budova obdélníkového tvaru.
• V okolí výskyt bílého krystalického vápence se stříbrobílou slídou.

Liščí (Fuchsberg)

• Dnes téměř zaniklá ves ležela zsz. od Nýrska asi 2 km od hranice se SRN, okolí výrazně dominují od východu zalesněné vrchy Lišák a Jezvinec.
• Vesnice vznikla počátkem 17. století, postupně v původně smíšené vsi zcela převládlo německé obyvatelstvo. Před válkou zde bylo 55 domů.
• Po odsunu Němců se vesnice od 50. let ocitla v těsné blízkosti hraničního pásma a až do r. 1990 byla nepřístupná, v tomto období téměř úplně zanikla. Dnes zůstává posledních 5 domů z nichž pouze dva jsou alespoň zčásti udržované, ostatní opuštěné či v ruinách.
• Východně nad osadou na výběžku Lišáku kaple sv. Bernarda, též nazývána Medvědí. Kaple téměř zruinována v době socialismu, po roce 1990 opravena péčí bývalých obyvatel kteří místo často navštěvují. U ní tři litinové kříže na kamenných soklech, rovněž obnovené po roce 1990.
• Období socialismu přežila také tzv. Liščí hájovna východně na křižovatce se silnicí Všeruby-Chudenín.

Lídlovy Dvory

• Lídlovy Dvory (773 – 776 m n.m.) jsou administrativní částí města Kašperské Hory, od kterého se nachází 3 km jižně.
• Jedná se o místní část se 17 trvale bydlícími obyvateli.
• Osada v údolí Losenice, pod osadou pracovala od roku 1699 až do 19. století druhá nejstarší šumavská papírna.
• Kaplička zbořena - byla to asi 1 m vysoká nika se sochou ve stěně ve dvoře 3. domu odspoda - majitelé ji nechali zbourat s celou stěnou;
• v obci zůstaly 4 domy

Lomec u Týnce

• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.
• Tvrz, snad již ve 14. stol., stávala na břehu rybníka, který ji chránil od západu a z ostatních stran byla chráněna vodním příkopem, který je již v některých místech nezřetelný. Vlastní tvrziště o velikosti přibližně 20 x 25 m je dnes zarostlé dřevinami, ploché, bez jakýchkoli zbytků zdiva.
• 1545 koupil Jan Vindršperger z Vidršperka na Mutěníně koupil Lomec u Týnce při rozprodej Klenovského panství pro dluhy Adama Lva z Rožmitálu
• Ve vsi Lomec je písemně doložena, ještě renesanční tvrz z poloviny 16. stol., vystavěná Vidršpergáry, dnes však nelze z jistotou říci, zda stála na stejném místě, nebo byla součástí severně od rybníka ležícího poplužního dvora. Lomec je poprvé připomínán za Karla IV, roku 1358, který jej daroval bratrům z Rožmberka. Pozdější majitelé byli z rodu pánů z Velhartic. Koncem 15. stol. patřil bratrům Petrovi a Mikuláši z Lub. Počátkem 16. stol. byl Lomec připojen ke klenovskému panství, tvrz byla opuštěna a zpustla.
• V polovině 16. stol. koupil Lomec Jan Vidršpergár na Mutěníně a obnovil tak samostatný dvůr Lomec. V té době je také vzpomínána tvrz, nelze však určit zda se nacházela v poplužním dvoře nebo v místech dnešního tvrziště. Když byl Lomec ve druhé polovině 17. stol. Připojen k týneckému panství Krakovských z Kolovrat, tvrz v Lomci definitivně zpustla.
• Smírčí kříž na cestě mezi Luby a Lomcem

Loreta

• Při jižním okraji obce Loreta, hned při odbočce do obce ze silnice na Klenovou a Týnec, stojí po pravé straně budova, které místní říkají hájovna. Jedná se však o bývalý lovecký zámeček postavený za Kolovratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Budova bývalého barokního loveckého zámečku je patrová, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím. Dnes tento objekt skutečně slouží jako hájovna a byl v restituci vrácen rodu Kolowratů.
• Loretánská poutní kaple se nachází v centru obce Loreta při silnici procházející touto obcí ve směru na Lomec. Kaple byla založena v roce 1711 Barborou Krakowskou z Kolovrat. Již v roce 1783 se prakticky rozpadla a v roce 1831 byla obnovena. V devadesátých letech 20. stol. Byla zrekonstruována a stala se tak významnou památkou Lorety. Na východním průčelí kaple jsou erby Kolowratů a Vrbnů a obraz Panny Marie Loretánské. Byly restaurovány i fresky v interiéru kaple. Kaple je však nepřístupná. Přírodní památka Štola Loreta se nachází při jihozápadním okraji obce Loreta asi 3 km jižně od Klatov. Svoji povahou a charakterem patří mezi evropsky významné lokality. Pro běžného návštěvníka je asi nejzajímavější její části vstupní portál, který se nachází v těsném sousedství silnice na Týnec v mělké prohlubni původního jámového lomu. Vstup uzavírají vrata, opatřená otvorem pro vlet netopýrů. Vstupní portál staré důlní šachty, jinak též dolní ústí štoly, nese špatně viditelný letopočet 1889. Horní ústí štoly se nachází na dně rokle nalevo od lesní cesty ve směru ke zřícenině kaple sv. Jana Nepomuckého. Toto horní ústí je uzavřeno kovovou skruží s otvory a můžete jej zahlédnout na dně rokle v úrovní, kde je po pravé straně cesty umístěna značka přírodní rezervace.
• Tato přírodní památka obsahující štolu je nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v západních Čechách. Především netopýra velkého, netopýra řasnatého, vodního a ušatého. Chráněné území bylo vyhlášeno 1.1.1985 ONV v Klatovech, na rozloze 0,04 ha.
• Zmínky o dobývání vápence jsou z konce 18. století. Nejprve byly k těžbě využívány mělké jámy. Když byly povrchové zásoby vápence vyčerpány byly hloubeny šachty ze stávajících jam. Předpokládá se, že právě roku 1889 došlo k vyražení štoly nejprve v délce asi 70 m k ložisku vápence a později ke vzniku rozsáhlého systému štol. Dnes zmapovaný systém chodeb prokazuje tři patra, nejvyšší délky 100 m, střední navazující na vstupní štolu 600 m a dolní má délku asi 400 m. V tomto vícepatrovém vápencovém lomu probíhala těžba čočky krystalického vápence až do roku 1910, kdy byla ukončena. Hlavní štola je poměrně prostorná ojediněle i se zachovaným důlním zařízením. Důl byl v restituci navrácen Kolowratům.
• V obci pomník legionáře
• V minulosti osada velmi oblíbená k výletům díky dnes již zaniklé hospodě

Loučová

• (městská část Hartmanic) - původně malá osada, poprvé zmiňována už v roce 1389.
• Byl zde postaven jeden z nejstarších šumavských pivovarů.
• V zemědělském areálu stojí zámeček, který v 19. století patřil zdejšímu rodákovi a starostovi sušického okresu, spisovateli a vlastenci JUDr. J. A. Gabrielovi (1820-1880), příteli J. K. Tyla a K. H. Borovského.
• Prostá nevelká kaple se sedlovou střechou zdobenou vyřezáváním, u ní kopie umrlčích prken.
• Jméno obce bývá odvozováno od ,,loučového lesa", tedy lesa, v němž rostlo dřevo, z něhož se dělají louče - borovice.
• Ves byla převážně česká. V roce 1910 zde stálo 25 domů a žilo 121 obyvatel, z toho 116 se hlásilo k českému jazyku.

Lovčice

• Na počátku 18. století nechali ve vsi Lovčice postavit barokní zámeček tehdejší majitelé plánického panství Bořitové z Martinic.
• Jeho plány údajně vytvořil známý stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer, který v roce 1720 stavěl poutní kostel v Nicově.
• Zámek je poprvé uváděn až v roce 1789.

Luby

• Původní tvrz ze 14. stol. byla postupem času začleněna do obytných budov čp. 10, 30 a 33, které se nachází při soutoku Drnového a Sobětického potoka. Patrový palác se dochoval jako součást stavení č.p. 10 a 30. Věžovitá brána byla zastavěna do západní částí stavení čp. 33.
• Pod starou Loubskou tvrzí si němečtí osadníci vyhlídli vhodné místo na Drnovém potoce, kde silným jezem zastavili vodu a vzduli ji do výše tak, že měla dostatečný spád a umělým náhonem mohla bát vedena do města Klatov.(krátce po založení města 1260 – mlýnská stoka)
• Ve 14. století je jako majitel statku zmiňován Ctibor a po něm byli Dětleb s Milotou. Na přelomu 14. a 15. stol. jsou jako majitelé Lubského statku uváděni Konrád se Sudivojem a Sudivojův syn Petr. V roce 1400 se stává majitelem statku Oldřich, zakladatel rodu Loubských a Ježovských z Lub.
• 8.1.1544 došlo ke smlouvě Viléma Loubského z Lub se staršími obecními měšťany Klatovskými. Prodal purkmistrovi a radě města tvrz Luby s dvory kmetcími, s platem, krčmou, s mlýnem, s valchou, s podacím kostelem sv.Mikuláše s platem dvou lotů šafránu a s caltou za 4 gr.míš. a s čtvrtí mouky bílé každého roku Baťkovi mlynáři v Klatovech, tvrz pustou Březko s poplužím pustým, s dvory kmetcími pustými, s platem, s Malou Véskou s dvory kmetcími, s platem a Jírou mlynářem, ve vsi Vrhavči dvory kmetcí s platem a tovšechno s dědinami, lukami, pastvinami, rybníky, lesy, horami, pahrbky, potoky, s robotami, slepicemi, s lidmi zběhlími, s sirotky a vdovami. Také bylo smluveno, že pan Vilém všechny skla, dveře, zámky a cokoli je skobou, nebo hákem přibito, nebo zavěšeno, včetně dvou tarasniček má zanechat na tvrzi. Statek pak patřil Klatovům, s výjimkou let 1547-1549 a 1619-29, až do 20. století.
Zdroj: (podle Úlovec J., Hrady zámky a tvrze Klatovska, Libri, 2004),

Lučice

• Ve vesničce Lučice nedaleko zámku Černínů, Lázeň můžete vidět jednu z nejstarších chalup v Čechách. Toto roubené stavení čp.2 nazývané „U Žižků“ bylo postaveno někdy v 2. pol. 16. století. V místnosti je dobová pec, záklopový strop. Objekt je používán jako rekreační chalupa.
• Zdravý dub letní (Quercus robur) roste ve středu vsi u hlavní silnice. Obvod jeho kmene měří 463 cm a výška dosahuje 22 m. Za památný strom byl vyhlášen v roce 2000. Stáří stromu se odhaduje na 350 let.

Lužná (Ebenwies)

• Osada, přesněji řečeno skupina domů ,v lokalitě zvané Ebenwies patřila do katastru Stodůlky/Stadln/Poslední
• .Knihovní vložka číslo 17 byla zrušena v roce 1952 a nemovitosti přešly do majetku čs.státu-vojenské správy v souvislosti se zřízením VVP Dobrá Voda.