Popravy a šibenice:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Popravy a šibenice

Šibenice ve městech jako Klatovy bývaly převážně kamenné. Jednalo se o stavby kruhového, nebo čtvercového půdorysu. Podezdívka dosahovala výšky až 3m a nad ní byly kamenné, nebo dřevěné sloupy na kterých teprve byla dřevěná podesta a vlastní šibenice. Celková výška stavby dosahovala až 7m a nalézala se vždy do 1km od města při cestě, aby bylo příchozím jasno, že ve městě se ctí právo
Sehnat řemeslníky pro stavbu šibenice nebylo nic jednoduchého, neboť cokoli se týkalo poprav bylo považováno za nečestné. Proto radní stavbu víceméně nařizovali a po jejím ukončení byli stavitelé slavnostně očištěni.
Největší potupou pro oběšeného bylo nechat jeho tělo viset na šibenici pro výstrahu, dokud si ho zvěř a ptáci nerozebrali. Pak nastoupil kat a zbytky kostí prostě shrabal na hromádku a zahrnul pod zem. Proto se v okolí šibenic nalézají různé úlomky a zbytky kostí. Lépe na tom byli ti oběšenci, kteří byli po popravě sejmuti a pohřbeni. Jejich těla byla také zakopána nedaleko šibenic, ale ve větší vzdálenosti. Na stejné místo se ukládaly i ostatky sebevrahů. Tito lidé byli považováni za nehodné spočinutí na hřbitovech.
Někdy pod šibenicí docházelo i k tragikomickým scénám. V r. 1620 byl klatovský kat povolán do Stoda, aby zde sťal rytíře Jana Kryštofa Zouzara. Ťal však urozeného odsouzence tak nešikovně, že mu nezpůsobil větší zdravotní újmy. Když mužovu neobratnost spatřila klatovská katovka, vyskočila na lešení a zraněnému rytíři chtěla hlavu odříznout nožem. Lid přihlížející krvavé atrakci však katovu ženu odehnal a rytíře Zouzara ošetřil.
V r. 1557 se nepovedla poprava stětím plzeňskému katu Janovi v Klatovech. Na útěku byl chycen, přinucen vykopat popravenému jámu, ale nakonec byl stejně ukamenován.
Poslední poprava byla na klatovské spravedlnosti vykonána 13. října 1842 na Janu Seligovi z Ronšperka (dnešní Poběžovice), který zavraždil a oloupil Alžbětu Knarrovou.
Druhým místem, kde se konaly popravy v Klatovech, bylo „Na Rozhrání“, kde se popravovalo mečem a ohněm.(viz.Kati v Klatovech)