Obce CH:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Chamutice

• R. 1623 prodal Chamutice Jan Jiří Livský Albrechtovi z Valdštýna, jemuž byly konfiskovány a prodány Janu Jiřímu ze Zeberka, jenž je prodal (1637) Vilému Hart. z Říčan
• Další majitelé následovali: Jan Detleb Bejček z Nepečova r. 1658, Anna Regina Bejčková r. 1676, Lad. Vil. Kousek ze Sobětic, Karel Ferd. Khun hr. z Belasi a Lichtenberka r. 1720 a jeho potomci. Jan Málek r. 1792, Josef Spirka r. 1799, jehož syn r. 1853 prodal Chamutice sušickému měšťanu Stanislavu Říhovi.
• Při cestě do Petrovic proti křížku roste památná 26 m vysoká lípa velkolistá s obvodem kmenu 470 cm.

Chanovice

• Nejstarší písemná zmínka o Chanovicích pochází z roku 1352
• Barokní zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. Ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.
• Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.
• Bratři Batík a Vintíř z Chanovic první známí chanovští vladykové Chanovští z Dlouhé Vsi (1468 - 1717) byli jednou z odnoží českého vladyckého rodu Dlouhoveských z Dlouhé Vsi , který pobýval na Prácheňsku již ve 13. století . V jejich erbu je starý rytířský štít zvaný kotouč .
• Chanovští z Dlouhé Vsi byli potomky Jana Lhoty mladšího z Dlouhé Vsi ..
• Rummerskirchové (1717 - 1789) Ferdinard Jáchym Rummerskirch byl purkrabím Pražského hradu a také hejtmanem prácheňského kraje.
• Obnovil chanovický kostel, faru a školu a nechal postavit sýpku.
• Po požáru v roce 1781 získal zámek svou dnešní barokní podobu, z této doby pochází i anglický park a sochy sv. Martina a sv. Donáta.
• Když prodávali Rummerskirchové Chanovice novému majiteli, stála v kupní smlouvě také zmínka o chanovickém pokladu , jehož polovina by při nálezu měla patřit Chanovským a druhá polovina novému majiteli .
• Becherové a Daubkové (1809 - 1888) - Po období mnoha držitelů (1789 - 1809) přecházejí Chanovice do rukou plzeňského obchodníka , Franze Bechera . Jeho syn Franz Gustav Becher nechal v Újezdě postavit cukrovar , později přebudovaný na škrobárnu . Stal se říšským a zemským poslancem a v roce 1867 byl povýšen do šlechtického stavu.
• Dalším majitelem byl od roku 1871 JUDr. Eduard Daubek a po něm jeho syn Eduard rytíř Daubek .
• Daubkové prosluli jako velcí mecenáši umění . Finančně podporovali malíře Františka Bohumila Doubka , který maloval obrazy i v chanovickém kostele .
• Schmiedlovi a Golldeggovi (1889 - 1945) V roce 1889 koupil chanovické panství Isidor Schmiedl , majitel hornobřízských kaolinových dolů . Po něm převzala panství jeho dcera Anna z Goldegg-Lindenburgu . Její syn baron František Goldegg byl posledním šlechtickým majitelem zámku . Mezi lidmi byl znám jako dobrý člověk ochotný pomoci v nouzi . Velmi dobře také maloval .
• Dne 6. května 1945 , když probíhala v kostele mše svatá , přijeli na motocyklu dva muži , Viktora a Šilhavý . Na prostranství před zámek vyvedli barona Františka Goldegga a jeho přítele , italského šlechtice Carla Bailou , který byl od dubna se svou rodinou na návštěvě na zámku . Viktora a Šilhavý , samozvaní "partizáni" , nutili šlechtice provádět cviky "k zemi - vztyk - k zemi - vztyk" a nakonec do nich střelili dávku ze samopalu . Baron Bailou byl na místě mrtev , Baron Goldegg s průstřelen břicha podlehl zranění druhý den ve strakonické nemocnici
• Od 1.9.1947 byla v zámku otevřena základní škola . Hospodářské budovy kolem zámku využívala zemědělská družstva . Od 90. let 20. století je výlučným vlastníkem celého areálu Obec Chanovice .

Chlístov

• První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy tu již stojí farní kostel. V té době byl Chlistov pravděpodobně rozdělen na řadu zemských statků.
• Osada Chlistov vznikla asi v polovině 12 století (roku 1150), kdy osídlování našeho území dospělo až k pomezí Královského Hvozdu hraničnímu lesu Šumava.
• Kostel „Povýšení sv. kříže” byl založen ve 14 století. Byl postaven ve slohu gotiky s kamennými žebry. Přestavba byla provedena roku 1898 a dne 17. září 1899 byl kostel vysvěcen.
• Lípy u hlavního vchodu do kostela byly vysázeny v roce 1912. První školou v Chlistově je škola farní, pravděpodobně z roku 1785.
• V letech 1814 až 1816 byla vystavěna nová budova školy, která byla v roce 1903 rozšířena do dnešní podoby. Na zaplacení přístavby školy byl zaveden tzv. pivní krejcar. Vyučování ve zdejší škole bylo ukončeno v roce 1978.
• V roce 1901 byla v Chlistově založena Kampelička – Spořitelní a záložní spolek. Roku 1936 byla postavena vlastní budova Kampeličky.
• K založení knihovny došlo v roce 1889. Předtím byla knihovna farní.
• V roce 1925 se Obecní zastupitelstvo usneslo přihlásit obec k elektrizaci. K realizaci došlo až v roce 1949.
• Autobusové spojení s městem bylo zahájeno v roce 1951. Předtím bylo nutné docházet na vlakové nádraží Malonince.
Pamětihodnosti
• Kostel Povýšení svatého Kříže
• Židovský hřbitov

Chlum

• (městská část Hartmanic) - ves v údolí Pstružného potoka zhruba 1,5 km od Hartmanic.
• Zámeček (obytná budova hospodářského dvora) z přelomu 18. a 19. století. Patrová stavba je krytá mansardovou střechou s vížkou.
• Někdejší kaple má vchod zezadu, vlivem svažitého terénu je umístěna v polosuterénu.
• V roce 1910 obci patřilo 30 domů. Z 221 obyvatele se 45 přihlásilo k českému jazyku.

Chocomyšl

• Obec leží mezi Kolovčem Chudenicemi.
• Původní gotická tvrz byla za Černínů z Chudenic v 18. století přestavěna na lovecký zámek, patrně podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.
• Později se budova využívala k hospodářským účelům, byl zde zřízen jeden z nejstarších cukrovarů v Čechách.
• Uprostřed obce se nachází socha sv. Jana Nepomuského z roku 1708. Jeho pohled je nasměrován na rozlehlý rybník, neboť se říká, že sv. Jan Nepomucký je patronem vod.

Chudenice

• Historie obce je spojena se známým rodem Černínů, kterým patřila od 13. století do r. 1945.
• Podle pověsti založeny ve 12.st. První zprávy však pocházejí ze 14.st., kdy se připomíná farní kostel
• Patrně v 1. polovině 14. stol. zde vznikla tvrz, která byla ve druhé polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. Z původní tvrze se dochovala okrouhlá bašta .
• Zámek byl upraven do současné podoby roku 1776 stavitelem Karlem Ballingrem
• Zajímavý je interiér Andělského pokoje a černá kuchyně.
• Na konci 16.století byla obec povýšena na městečko
• Nejstarším sídlem Černínů je tzv. starý zámek nad náměstím
• Rodák Jaroslav Kvapil (1868 – 1950) libreto Rusalka
• Do Chudenic na panství Eugena Černína jezdil Josef Dobrovský (1753 – 1829). Proto se v Chudenicích nachází muzeum Josefa Dobrovského a pamětní síň Jaroslava Kvapila.
• Alois Vojtěch Šmilovský jezdíval do Chudenic od dětství na prázdniny (1837 – 1883)
• Na náměstí kostel (původně gotický) sv.Jana Křtitele, později přestavěný, ale se zachovalými gotickými freskami z 15. století a náhrobníky z 16 .-18. století. Oltář s cennou renesanční archou je dílem Mistra chudenického oltáře z roku 1505. Již ve 14. století je ve vsi zmiňován farní kostel. Jedná se o jednolodní stavbu s hranolovou věží na západním průčelí. Některé části vnitřní výzdoby pocházejí ještě z 15. století. Hlavní oltář je pseudogotický. Původní gotický kostel byl postaven ve 2. polovině 14. století, později barokně přestavěn. V 16. století byla přistavěna sakristie a v 17. století věž. K posledním úpravám došlo počátkem 19. století. Stejně jako je historie Chudenic spojena s rodem Černínů z Chudenic, tak je s ním spojena i historie kostela. Rod Černínů je spojován s počátkem obce ve 12. století a žil zde až do roku 1945.
• Na hřbitově stojí kaple sv. Anny z roku 1766
• Empírový nový zámek byl postaven v pol.19.st.
• Okolí Chudenic je chráněno jako památková zóna Chudenicko.
• V obci se nachází několik lidových statků z 19. století.
• Nedaleko Americká zahrada s arboretem s asi 200 druhy dřevin. Douglaska tisolistá zasazená roku 1843 je jedním z nejstarších exemplářů v Evropě.
• Na kopci Žďár je rozhledna Bolfánek, původně věž někdejšího kostela sv. Wolfganga.
• Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prhy kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.
• V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maamiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek.
• V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.
• Zámek Lázeň vznikl přestavbou lázeňské budovy v polovině 19. stol. jihozápadně od Chudenic a vede k němu modře značená turistická cesta. Původně pod dnešní rozhlednou zvanou Bolfánek bývala studánka s léčivým železitosirným pramenem. Nejprve u místa byly pořádány poutě a později zde vznikly lázně. Pramen bohužel zanikl a dnes již nelze ani jednoznačně určit jeho místo.Vlastní zámek tvoří podlouhlá obdélníková jednopatrová budova, ozdobená rivality a sloupovým portrikem. Dnes v budově sídlí hotel. V zámku pobývali význačné osobnosti české kultury – František Palacký, Josef Dobrovský, který má nedaleko zámku pomník a zejména Jan Kvapil, po němž je nazváno jedno jezírko a je pohřben na místním hřbitově.
• Kolem zámku je rozsáhlý park .

Chudenín

• Bývalá královácká rychta byla založena na nejnižším místě Královského hvozdu při staré zemské cestě do Německa.
• Poprvé zmiňována v roce 1575, existovala pravděpodobně už dříve.
• V obci stával od roku 1604 kostel svaté Kateřiny s věží s cibulovitou bání, zbořený ve druhé polovině padesátých let 20. století (počátkem padesátých let sloužil zařízený kostel současně jako stáj - mezi sochy a obrazy bylo ustájeno třicet krav).
• V obci bývala škola, založená na začátku 19. století a fara.
• V roce 1910 zde v žilo 390 lidí (3 Češi) v 69 domech.
• Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec zpustla. Fara byla zbořena, kostel rozstříleli vojáci.
• V roce 1993 zde byl otevřen silniční hraniční přechod. V minulosti patřily ke Svaté Kateřině také samoty Taubenhof, Stiegelhof a Schindelhof.
• Po roce 1990 dochází k obnovování památek.
• V Chudeníně a Skelné Huti jsou kaple zasvěcené Panně Marii, kde se konají každoroční poutě.
• Kaplička na návsi zasvěcena Panně Marii z roku 1834
• Chráněná památná lípa - je starší než kaplička, asi 320 let

Chvalšovice

• (dnes součást Čachrova) - první zmínka o obci ležící západně od Sušice pochází z roku 1404.
• Na návsi stojí nevelká kaple s letopočtem 1866 nad vchodem.
• Je zde několik zčásti nebo zcela roubených usedlostí z 19. století (č.p. 7, 8, 9, 15).
• V roce 1910 zde žilo v 16 domech 105 lidí. Všichni se hlásili k českému jazyku.