8.7.1685 byly Klatovy vzrušeny křikem o zázraku mariánského obrazu v rodině krejčího Ondřeje Hiršpergra. Obraz byl dědictvím po Bartoloměji Rizzoltim, komínáři italského původu. Ten obraz obdržel z rodné osady Ré jako dědictví po rodičích. Jednalo se o kopii velmi odchylnou od originálu malovaného a´tempera na stěně kaple sv.Maurice. kopie odchýlená od originálu je umístěna na zadní stěně zdi, kde byl obraz původní a z této kopie byly namalovány další, z nichž jedna je ta Klatovská.
Bartoloměj Rizzolti nabyl svou prací a šetrností v Klatovech slušného jmění. Vedle několika chmelnic mu náležel i pivovarský dům č.53 v Seminářské ulici. Rizzolti zemřel 5.3.1675. Protože Rizzoltovi byli bezdětní, přijali za svou Annu, dceru Anny Vorlové. Tuto schovanku pojal za manželku Ondřej Hiršperger. Již v prvních letech manželství Ondřej patrně nedbalostí ve svém řemesle a nehospodárností upadl do dluhů a prošustroval celé dědictví po Rizzoltim. Zbyl mu jenom obraz a musel se přestěhovat do nárožní chalupy Sklenářské Samuela Prunela na místě dnešní kaple „Chaloupka“. (Obraz se nazývá P.Marie Rejské). Ondřej na rozdíl od Rizzoltiho, který obraz operovával , se o něj mnoho nestaral a dokonce jej chtěl prodat faráři, který o něj ovšem nestál. Tak tedy začal Hiršperger pomocí obrazu „léčit“ Matěje – syna koláře z Domažlicek, který měl nemocné hrdlo tak, že nemohl už ani jíst, ani pít, protože mu vyhnily mandle a čípek a nikdo jej nechtěl léčit. Před každým léčením se modlili před obrazem a za 8 týdnů prý mohl Matěj znovu mluvit. Nyní Hiršperger potřeboval potvrdit divotvornou moc obrazu skutečným zázrakem a toho se (podle prof. Jindřicha Vančury) podvodem také odvážil.
Ondřej znal historii obrazu a řekl si, když krvácel originál, proč by nemohla krvácet i jeho kopie. Proto zinscenoval zázrak. 8.7.1685 za nepřítomnosti manželky, která byla v kostele, oživil malované krvavé skvrny a krůpěje. Potom, když se manželka vrátila z kostela, se modlil a byl vyrušen synem souseda Václava Rábského, který chtěl oholit. V tu chvíli Ondřej zavolal manželku, aby se přišla podívat na na svatý obraz. Ta uviděla, že v ráně hlavy P.Marie stojí červená krůpěj velikosti hrachu až se třepotá. Hned běžela pro další lidi a stejně učinil i Václav Rábský. Svědci tak spatřili , jak se „spustila“ krev z rány P.Marie a na Ježíškovi stály dvě krůpěje. Ty obtiskly na papírek a utíkali jej ukázat P.Havlíčkovi. zatím se zpráva o zázraku rozkřikla po městě. Mezi prvními svědky byli magistrátem vyslechnuti Václav ml.Rábský, Zuzana Procházková, Jan Rejpal zámečník, Pavel a Václav Fialové, oba někdejší tovaryši kominičtí Rizzoltovi, Petr Bianco a Jan Raverelli, Jan Rokycanský kovář, Anna Hrušková a Dominik Columbus malíř a spoluradní.
O zázraku se také hned dozvěděli i děkan Jan Vojtěch Štodlar a císařský rychtář Jan Filip Hoch z Hochu. Oba přispěchali na místo, kde již byl dav lidí „očitě spatřit pravdu“. Obraz byl přenesen do farního kostela a tam postaven na oltář Ložirovský vedle křtitelnice. Celý den se před ním střídaly davy lidí. Mezitím magistrát vyslechl oba manžele Hiršpergrovy a další svědky.
Bylo neuvěřitelné, jak snadno byl v Klatovech přijat zázrak krví potícího se obrazu. Nikoho nenapadlo, aby se optal , jak k tomu došlo bez vnějšího podnětu. U původního obrazu ve Vlašském Ré se tak stalo roku 1494 hozením kamene jakéhosi Jana Zukkona . Jedinou nedůvěru pojali jezuité, ale to nebylo z lásky k pravdě, ale proto, že sami byli mistry v pořádání podobných mariánských zázraků a také z obavy, aby jejich chrám nebyl zastíněn kostelem děkanským, do té doby lidem málo váženým.
Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna poslal do Klatov 23.8.1685 dva komisaře a to kancléře Jana Františka Licpure a sekretáře konsistoře Františka Ferdinanda Čedíka, kteří do města dorazili 28.8. a cestou ještě přibrali opata Plaského a arciděkana Plzeňského. Komisařům stačila přísežná svědectví svědků. Po dvou dnech byly výslechy ukončeny. V Klatovech se začala chystat velká slavnost vystavení obrazu. Nejprve však děkan Štodlar splnil arcibiskupovi jeho přání a nechal od malíře Dominika Columbusa za tři dny namalovat kopii svatého obrazu a poslal mu jej spolu se dvěma krůpějemi obtištěnýmy na paoírku.
Obraz byl vystaven 23.9.1685. konalo se veliké procesí, které se opakovalo celých 200 let (a dnes tato tradice obnovena). Mezitím se klatovský magistrát postaral o to, aby obraz byl od manželů Hiršpergrových kostelu darován. Stalo se tak listinou, v níž se oba manželé vyznávají:“že svůj dar věnovali z dobré vůle bez jakéhokoliv lidského nabádání, bez úplatku, z čisté lásky, cti a slávy Boží“. Ale tato láska byla magistrátem řádně odměněna. Ondřej Hiršperger byl jmenován opatrovníkem obrazu se slušným platem, Dědičně mu byl postoupen domeček Vovsovský, který stál u domu č.141 a byl kostelem zakoupen za 90 zl. a opraven. Také mu odevzdal chmelnici, kterou kostelu odkázal Kryštof Táborský, ale bylo vymíněno, že ji nesmí zastavit ani prodat. Dále pak každou čtvrtou neděli dostával z kostelního důchodu 5 zl. a k tomu byl osvobozen od různých městských platů a sbírek. Pokud by se pro tuto funkci hodil některý z jeho potomků,mohl ji po něm převzít. Ondřej ji vykonával do své smrti r.1695.
Přívalu poutníků svědčí zpráva letopisce jezuitské koleje, že jezuitský kostel navštívilo ke svatému přijímání na 32 000 poutníků, což byla necelá polovina co ve farním kostele. Přival poutníků výrazně hospodářsky posílil celé město a hlavně živnosti hostinské a výrobu svíček.
POKUSY O OBJASNĚNÍ ZÁZRAKU
Lidská krev byla analýzou odhalena ve vzorcích odebraných z čela Panny Marie na klatovském obraze místním primářem hematologie doktorem Josefem Častou v roce 1985.
Velmi doporučuji k přečtení stránky MOSKYT
http://www.moskyt.net/view.php?nazevclanku=zazrak- klatovske-madony&cisloclanku=2007100004
Výsledky rozborů:
Při sérologické zkoušce dvou vzorků odebraných 28.2.2006 na čele madony ze zaschlých kapek nebyla zjištěna přítomnost krve ani jiného biologického materiálu.
podle chemické expertízy provedené na hmotového spektrometru tyto vzorky obsahují:
oxid křemičitý SiO2, uhličitan vápenatý CaCo3, olej, kaolín a vizinu (želatinu či klíh) – typické dobové složení olejových barev
výsledky analýzy DNA prováděné na čtyřech dalších vzorcích, odebraných stěrem 28.2.2006 z míst obrazu, kde byla patrná stopa po stékání neznámé tmavé kapaliny (z krku madony, ze rtů madony, z tváře Ježíška pod levým okem a z knoflíčku zapínání Ježíškova kabátku):
ve dvou z těchto vzorků byl zjištěn mužský profil DNA ve zbylých dvou pak smíšený profil DNA více než jedné osoby.
Podle genetika Romana Hradila jde však s největší pravděpodobností o pozdější vnější kontaminaci obrazu, například potem z rukou či slinami.
Vzorky, které ze středu čela madony odebral v roce 1985 doktor Josef Časta a u nichž Bertrandovou zkouškou s chloridem hořečnatým s vytvořením krystalků acetchlorheminu zjistil přítomnost lidské krve skupiny AB, byly nyní znovu podrobeny sérologickému vyšetření a ani v nich nebyla zjištěna přítomnost žádného biologického materiálu.
Fotograf Jaroslav Tichý neobjevil na snímcích obrazu, pořízených v UV a IR spektru záření žádné stopy po neobvyklých látkách a kapky na čele madony se mu jeví jako součást původní malby. Zjistil, že pod vlastní malbou je celá dřevěná deska sloužící jako médium obrazu, natřena jasně červenou barvou.
http://www.moskyt.net/view.php?nazevclanku=krev-kl atovske-madony&cisloclanku=2007100005
