Hudba a žurnalistika:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Klatovy a hudba

Nejstarší hudební záležitosti v Klatovech měly samozřejmě přímou souvislost s kostelním zpěvem. Jiný účel tehdy hudba a zpěv neměly. Je zachováno několik písní táborského kněze Jana Čapka z jeho působení v Klatovech a uvažuje se o tom, že je autorem i nejznámějšího husitského chorálu „Kdož sú boží bojovníci“.
V době tzv. humanistické školy působily v Klatovech při farním kostele dva kůry. Český kůr pěstoval zpěv jednohlasý a latinský vícehlasý o větších svátcích. O varhanech jsou první zmínky z počátku 17. století za působení Adama Brože.
Od r.1636 působil v koleji Albert Chamovský z Dlouhé vsi. Jezuité založili mariánské družiny, které byly zrušeny za Josefa II.
Z doby jezuitské je znám organista Arnošt Werich, který nastoupil r.1753. V letech 1780 až 1796 zde působil i exdominikán Alexius Pařízek.
Roku 1820 – v Klatovech působil první soukromý učitel na gymnaziu, rada Josef Hukal, jemuž se připisuje text písně „Když měsíček spanile svítí“. Melodii složil F.Kníže.
Josef Procházka (1808 – 1877) se stal hlavním varhaníkem v chrámu Páně v Klatovech. Jeho syn, Ludovít Procházka (1837 – 1887) byl skladatelem písní a sborů. Velmi jej ovlivnil Leopold Měchura. V té době byl děkanem dobrý houslista P.F.Jelínek.
Také začala existovat hudba husarské posádky pod vedením Josefa Klímy.
V letech 1840 – 1852 žil skladatel Měchura v Klatovech. Tehdy se na děkanství provozovaly opery Mozartovy, Haydnova, Beethovenova a Mandelsonova oratoria aj. Do této doby již zasahuje působení Mansveta Kličky (1829 – 1887), který se hudebníkem vycvičil u svého otce.
V roce 1861 byl založen pěvecký spolek Šumavan (viz. kapitola „spolky“). Pro něj napsal Petr Jirges sbor „My jsme hoši od Šumavy“. První koncert byl v lednu 1862, druhý v únoru 1863.
V roce 1900 v Klatovech působilo pěvecké besední okteto, které se v roce 1904 rozšířilo na dvanáctičlenný sbor. Zároveň s ním účinkoval i Sbor klatovských ochotníků, který měl až 28 členů.
Na gymnaziu se učilo zpěvu od r. 1826.
V roce 1925 se pořádají koncerty k sedmdesátým narozeninám virtuosa na varhany a skladatele Josefa Kličky. Ten se po odchodu do důchodu usadil v rodných Klatovech a často zde ještě koncertoval.
V roce 1920 vznikl dvanáctičlenný salóní orchestr v městském biografu, který řídil prof.Janák.
V roce 1934 bylo založeno orchestrální sdružení, které čítalo 40 členů. Zároveň v Klatovech působily dvě dechové hudby – Klímova a Ostrostřelecká, která se starala o zábavu na společenských akcích.
Po druhé světové válce učinkovalo ve městě několik hudebních souborů. V sedmdesátých letech to byl velmi oblíbený taneční orchestr „Ptáčata“ pana Hadince a Dragouni, kteří měli obsazení jak pro dechovou i taneční hudbu.
Při LŠU byl založen symfonický orchestr, který vedl ředitel Ant. Běloušek a později pan Führbach, Jan Klička a Václav Pilař. Vystoupení tohoto orchestru doprovázel nezapomenutelným komentářem pan František Vavřinec. Při té samé škole zároveň existovalo komorní kvarteto a také mládežnický dechový orchestr pod vedením Pavla Čajčíka a později Františka Kubáně. Tento orchestr na oslavách prvního máje střídal vojenskou posádkovou hudbu v Klatovech, která svými kvalitními hudebníky doplnila nejeden soubor na klatovsku.
Mezi dechovými orchestry v posledních třiceti letech bych zmínil Dragouny pod vedením Karla Rambouska, Borovanku s Václavem Jedličkou a výborným trumpetistou Josefem Kochmanem, Úhlavanku a Lesanku.
Country hudbu reprezentovaly v posledních letech zejména skupiny F.R.C pod vedením Karla Siky ,Pilouni a v minulosti Kvakeři s nepřehlédnutelným bubeníkem Jirkou „Fugasem“ a dlouhatánským kytaristou Petrem Volmutem.
Rockovou hudbu kapely Fontána s J.Krejčím, Body – později Ananas s M. Trávníčkem, Amadeus, Drsoň a spousty dalších.

Místa hudebních produkcí

V nejstarších dobách byly veškeré hudební produkce soustředěny do církevních stánků. Prvním místem, kde mimo kostely probíhaly koncerty v Klatovech byl velký sál radnice, který se k tomuto účelu používal od počátku 18. století.
V osmnáctém století byl též zřízen divadelní sál v 1.patře jezuitského semináře, kde později byla spilka Měšťanského pivovaru.
Dalším významným sálem byl sál v hotelu Menšík (dnes kino Šumava). Od pol. 19.stol. pak to byly sály v hotelu Střelnice a restaurace Villa. Menší sál byl v Živnostenské besedě.
Po otevření sokolovny, v roce 1907, se převážná část kulturního dění přesunula tam. Velmi oblíbeným byl taktéž malý sál v hostinci U Koule.
8.9.1920 bylo uvedeno do provozu nové divadlo v Klatovech. Do roku 1981 se veliké oblibě těšily taneční večery v kavárně Slávie, které se později poměrně neúspěšně přesunuly do KD Družba.
Dnes se koncerty konají, mimo divadla a Družby, znovu i v kostelích a na sokolském stadionu. Drobné hudební produkce probíhají téměř ve všech restauracích v Klatovech.

Žurnalistika v Klatovech

K rozvoji města přispělo nemalou měrou vydávání několika tiskovin, zejména pak českých, i když město mělo do poloviny 19.stol. nádech města německého i přes to, že obyvatelé byli češi.
Hlasatelem veřejného mínění byl německý list „Bote aus dem Böhmerwald“, který vydával majitel německé tiskárny a papírenského závodu Josef M. Smidt od 3.1.1863 do konce roku 1867.
Po založení prvních českých spolků v Klatovech přiměl vlastenec Ludvík Král (č.p.47 na Říšské ul.) svého synovce Maxmiliána Čermáka, aby zažádal o knihtiskařskou licenci, která mu byla po intervencích poslanců Palackého, Riegra a rady Hlávky udělena 15.9.1867. Prvního ledna 1868 vyšlo první číslo týdeníku „Šumavan“. Do roku 1891 byl Šumavan listem nepolitickým. V roce 1900 se stal jeho redaktorem syn zakladatele Otakar Čermák.
Dalším listem, který v Klatovech vycházel byly „Klatovské listy“, a to od roku 1882. Od roku 1890 byly Klatovské listy přeměněny na čtrnáctideník a vycházely střídavě s „Pošumavskými listy“, stejně jako „Šumavan“ se střídal s „Úhlavanem“. To proto, že politické články bylo povoleno psát pouze deníkům, listům čtrnáctidenním a nebo těm, které složily peněžitou kauci.
Dále v Klatovech vycházely tyto tiskoviny:
• Český hasič – 18.4.1878 až konec roku 1906
• Izraelitischer Lehrer-Bote – 27.9.1880 až 1.10.1882
• Vojenské listy – 23.2.1883 až 17.5.1884
• Hospodář pošumavský – od roku 1884 do 11.5.1887
• Mladá Šumava – 22.5.1896 až 29.2.1897
• Havlíček – 11.7.1906 až 7.9.1906
• Rohlíčkovy rodinné noviny – 20.12.1906 až 6.1.1909
• Hlídka – od 3.1.1908 do konce téhož roku
• Světový oznamovatel česko-německý – 27.4.1908 až 19.1.1910
• Universum – 19.1.1909 do poloviny roku 1914
• Náš život – od 17.3.1919 do konce téhož roku. Jednalo se o první časopis středoškoláků
• Obrana Pošumaví – 18.4.1919 až 31.12.1931
• Neodvislý republikán – od 23.5.1919 vycházel nepravidelně několik let
V novodobé historii žurnalistiky v Klatovech je třeba zmínit týdeník „Klatovsko“, který dodnes vychází. Ovšem jeho aktuálnost s týdenním zpožděním je v dnešní době sporná.
V „Mladé frontě DNES“ je regionální sešit, ale v něm jsou zmínky o Klatovech velmi sporadické.
Během let normalizace vycházel na gymnáziu studentský časopis „Šplhoun“ a v letech 1982 až 1983 také na strojní průmyslovce „Studentík“.
Obsažnější informace o dění v regionu se dočteme v „Denících Bohemia“, kde šéfredaktorem za klatovsko je Milan Kilián hodně článků publikuje i Radmila Nagovská. Plzeňský kraj též vydává svůj zpravodaj v němž se o Klatovech pravidelně objevuje díky O. Kalčíkové jeden až dva články. Klatovská radnice poskytuje informace ve svém zpravodaji.
Nejobsáhlejší informace o firmách na Klatovsku, reklamních akcích, zajímavostech regionu a inzerci se dozvíme z časopisu „Rozhled“.