Spolky a organizace:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Klatovské spolky

V dobách absence televizorů, internetu a jiných lákadel se lidé sdružovali do kulturně vzdělávacích spolků a měli k sobě jistě blíž, než dnes. Spolků existovaly celé řady s rozdílnou dobou své působnosti. Představíme-li si, že v dobách největšího spolkového rozmachu žilo v Klatovech něco kolem 8 000 obyvatel, pak jejich četnost je úžasná. Pro ilustraci jsem některé z nich pouze vyjmenoval a některým se věnoval blíže.

Spolky:
• Spolek klatovských akademiků
• Spolek klatovských akademiků „Úhlava“
• Učitelský spolek
• Okrašlovací spolek pro zkrášlení města
• Místní odbor Matice školské
• Národní jednota pošumavská
• Ochotnický spolek v Klatovech
• Živnostenská beseda
• Živnostenskořemeslnická beseda
• Spolek pro ochranu ptactva a ryb
• Spolek vojenských vysloužilců
• Spolek pro ochranu opuštěných a zanedbaných dívek
• Spolek lékařů zdravotního obvodu Klatovy
• Červený kříž
• Spolek k podpoře chudých studujících
• Městský sbor ostrostřelců
• Sbor plitkostřelců
• Spolek živnostníků
• Společenstvo právovárečného měšťanstva
• Hospodářský spolek
• Klub Pošumavských velocipedistů
• Klub bruslařský
• Orelské hnutí
• Selská jízda okresu Klatovy
• Společenstvo holičů, kadeřníků a vlásenkářů v Klatovech
• Šumavská jednota pohorská ( první turistický spolek v Českých zemích)
• Klub fotografů amatérů pro Klatovy a okolí
Zábavní a vzdělávací spolek Klatovan
V roce 1877 se sešlo několik osob, mezi nimi i významný pěstitel karafiátů Fr.Spora, čalouník Jos.Fügner a malíř Eduard Kunzman. Založili čistě klatovský spolek. Dali vytisknout stanovy a spolek nazvali „Klatovan“. Prvním předsedou byl zvolen Fr.Spora. spolek pořádal přednášky o fyzice, o zeměpisném položení Klatovska, o dějinách českých i klatovských. Mimo přednášek spolek pořádal i večírky, výlety a dokonce dva plesy v roce, také divadelní představení a podobně. Členové byli vybíráni poctivě, protože např.v roce 1878 z 17 zájemců o členství jich 6 neuspělo.
V Klatovanu byl vyučován zpěv pod vedením Mansveta Kličky. Všichni členové Klatovanu se stali členy hasičského sboru. Spolek přispíval na výstavbu Národního divadla v Praze a později i v Brně, na klatovskou sokolovnu, Husův pomník v Praze, veřejnou čítárnu v Klatovech a podobně. Více v samostatné stati o tomto spolku.

Měšťanská beseda
První schůzky se zúčastnilo 17 osob. Dne 22.1.1863 bylo uděleno povolení ke zřízení Měšťanské besedy. 8.3.1863 se konala první valná hromada za účasti 52 členů. Úkolem Měšťanské besedy mělo být, jak napsal A.V.Šmilauer-Šmilovský, vedle pěstování ušlechtilé společenské zábavy hlavně zpěvem a hudbou, šíření občanské vzdělanosti čtením časopisů, knih, rozhovory a přednáškami.
První zázemí měla Měšťanská beseda na rohu ul Říšské a Hvězdové „U Pohanů“. Společenský život byl pěstován pořádáním zábav hudebních, tanečních věnečků po pouti, v masopustě, posvícení. Velmi oblíbené byly zábavy Kateřinské, Mikulášské a Silvestrovské.
V červnu 1866 přesídlila Měšťanská beseda do domu p.Trundy v Krameriově ulici č.134/I, který byl označován jako rodný Krameriův dům. Několik let také M.B. jednala v hotelu Menšík a v kavárně Slávie.

Literární jednota v Klatovech
Ustavující schůze byla 11.5.1881 v hostinci „Na rychtě“. Hned při svém založení měla tři členy zakládající a 154 členů činných. Odebírala 20 časopisů a pořádala různé dýchánky, slavnosti, přednášky a oslavy. Zásluhu si získala především tím, že v roce 1881 dala podnět k založení městského muzea.

Tělocvičná jednota Sokol
V Klatovech byla založena 23.7.1868 a 26.7. téhož roku se konala ustavující valná hromada. Od roku 1869 se uvažovalo o zřízení hasičského sboru. Valná hromada Sokola se 26.12.1876 usnesla, že ve svém středu zřídí odbor dobrovolných hasičů. Na valné hromadě konané 10.10.1875 byly schváleny stanovy pro sbor čistě hasičský a počátkem roku 1876 vznikl místo původní sokolské jednoty dobrovolný hasičský sbor.
Znovu v Klatovech Sokol vznikl roku 1886, kdy se dne 4.4. konala ustavující valná hromada. Od té doby trvá činnost Sokola nepřetržitě až do dnes. Nová jednota neměla vlastní budovy a proto cvičila nejprve v prostorách měšťanského pivovaru a pak v hostinci „U Zlatého slunce“.
Zvláštní družstvo pro stavbu tělocvičny Sokola v Klatovech ustavilo samostatný spolek a pilně sbíralo příspěvky. 24.1.1902 štědře Sokol obdarovalo společenství řezníků, které zdarma darovalo staveniště starých jatek s podmínkou,že tohoto místa bude použito jen ke stavbě sokolovny. Samotná stavba proběhla v r 1906 a 20.1.1907 byla sokolovna slavnostně otevřena.
V roce 1920 odkoupila sokolská jednota část bývalých vojenských stájí v bezprostřední blízkosti sokolovny a koně tam choval jezdecký odbor Sokola.
Dlouho se hledaly vhodné pozemky pro stavbu sokolského stadionu. 26.5.1926 byly zakoupeny pozemky o celkové výměře 2ha 35a a 3m2 za 94.020 kč pod Hůrkou. Ihned se započalo s výstavbou stadionu a v červenci 1930 byl stadion předán k užívání

Čsl. Obec legionářská v Klatovech
V Klatovech byla obec založena v roce 1920. ustanovena byla 9.10.1921. V roce 1923 se legionářská obec rozhodla věnovat městu důstojný pomník, který stál 80.000 kč. Jeho tvůrcem byl klatovský sochař V.Glos. Pomník stával v místech travnatého trojúhelníku v křižovatce u parku. Ve stejném roce uctili legionáři památku italského legionáře Tomáše Vrby z Lorety u Klatov. Dík jim byl i v Loretě pomník od V.Glose.

Dělnické hnutí – kulturní složky
1. Dělnická akademie – organizovala vzdělávání, jazykové kurzy. Vlastnila tzv.Habrmannovu knihovnu o 1800 svazcích. Dramatický odbor Dělnické akademie se řadil k nejlepším ochotnickým tělesům ve městě. Další odbory byly turistický a 1.dělnický radioklub.
2. Dělnická tělovýchovná jednota –první útočiště našla v restauraci „Vila“. V roce 1926 zakotvila v tělocvičně v Riegrově ulici. Poté se přemístila do Dělnického domu na Domažlické ulici.
Sbor dobrovolných hasičů
Byl založen roku 1874, ale myšlenka na něj vznikla v tělocvičné jednotě Sokol již v roce 1869. Teprve veliký požár na Říšském předměstí 14.8.1873, kde shořelo 8 domků a 2 stodoly, uspíšil jednání tak,že 21.8.1874 valná hromada změnila stanovy Sokola z jednoty tělocvičné na hasičskou.
V r. 1876 bylo dohodnuto, že sbor bude pomáhat zachraňovat v případě požáru vojenský majetek a vojsko naopak pomůže při zdolávání požárů ve městě.
Od 25.4.1878 až do roku 1904 byl redakcí V.Kohla vydáván časopis „Český hasič“. 20.6.1880 bylo sboru předáno hasičské skladiště pod Jezuitským kostelem. 13.5.1888 byl změněn název na „ Dobrovolný sbor hasičský a ochranný v královském městě Klatovech“. V roce 1891 České hasičstvo vystoupilo z hasičské jednoty německo-české.
Dnes je ve městě samozřejmě jednotka profesionálních hasičů, ale dobrovolní hasiči pracují stále.

Pošumavský aeroklub
21.3.1936 byl ustanoven Aeroklub v Klatovech a již 21.6. téhož roku byl otevřen vlastní klubovní stánek – hangár se správní budovou. Předsedou aeroklubu byl ministr národní obrany František Machník. Aeroklub funguje dodnes s tradiční základnou pro motorové a bezmotorové létání. Zázemí bylo rozšířeno o restauraci, bazén a další vymoženosti.

Poznámka: Létání se ovšem v Klatovech provozovalo již mnohem dříve, protože v dobových novinách jsem nalezl záznam o tom, že 25.8.1912 uskutečnili čeští aviatici, bratři Čihákové, svůj vzlet na vojenském cvičišti Na Chaloupkách. Bratři měli značné úspěchy, neboť se vznesli až do výše 800m a byli odvážnými žáky svého učitele J.Kašpara.

Pošumavský autoklub
Místní klub byl legalizován ustavující schůzí, která se konala 18.3.1926 v hotelu Bílá růže v Klatovech. Za členy se přihlásilo 110 automobilistů. Z počátku se klub zabýval budováním silnic, zejména ve stádiu projektování. Také pořádali sportovní výlety a zájezdy. Později vznikaly pod hlavičkou „Pošumavský autoklub“ významné sportovní akce, které propagují a reprezentují Klatovy dodnes.

Republikánský autoklub v Klatovech
Byl ustanoven v roce 1935. Hned při založení se přihlásilo 78 členů a do srpna 1936 se jejich počet zvýšil na 156. V čele spolku stál opět ministr národní obrany František Machník. Autoklub měl za úkol domáhat se zlepšení stavu okresních silnic a rozvětvovat silniční sítě.

Myslivecký klub v Klatovech
Přípravná schůze byla svolána na 6.5.1931. Na schůzi byl odsouhlasen název „Myslivecký klub v Klatovech“. Spolek pořádal časté schůze a přednášky o mysliveckých a kynologických záležitostech. Také pořádal střelecké závody. „Lovu zdar“

LAWN – tenisový klub v Klatovech
První tenisový kurt byl v Klatovech zřízen r.1893 v zahradě bývalé péřovny p.Lažanského v Domažlické ulici 187/III. Byl to dvorec soukromý. První veřejný dvorec byl zbudován v zahradě hotelu Střelnice. Záhy se nadšenci bílého sportu přestěhovali do zahradní restaurace „U Zlatého slunce“. Hřiště ale nebylo oploceno a míče létaly daleko. Nové dvorce byly založeny roku 1909 u parku v místech dnešního O.D.Kaufland. 28.7.1911 město Klatovy začalo budovat čtyři tenisová hřiště u městských sadů. Tehdy existoval Tenisový kroužek Klatovy a při Sokole byl založen tenisový odbor. Každá organizace měla dva dvorce. V roce 1913 se tenisový kroužek přetvořil na LAWN-tenisový klub Klatovy a postupně převzal členy sokolského odboru, včetně obou hřišť.
Později sokol obnovil činnost tenisového odboru a pěstoval tuto činnost na dvou tenisových kurtech na sokolském stadionu.
V 70. letech 20.století byly tenisové kurty zrušeny a prostor převzal Okresní stavební podnik jako garážový dvůr pro svou dopravu a dílny. Nové kurty byly postaveny za Čedíkem.

Klub šachistů v Klatovech
Klub šachistů byl v Klatovech založen v roce 1921 v tehdejší kavárně Slávii. Později klub využíval pro svoji činnost místnosti v kavárně Živnostenské besedy a každý čtvrtek večer se členové scházeli ve spolkové místnosti. Členský příspěvek v té době činil 1 kč měsíčně. Šachový oddíl v Klatovech existuje do dnešních dní a každoročně pořádá kvalitně obsazený šachový turnaj „O pohár města Klatov – Unileasing open“ o klatovské pouti.

A.F.K. Šumavan Klatovy
Amatérský fotbalový klub Klatovy byl založen roku 1930. Klub byl složen převážně z řad dělnických chlapců. Jeho pozice nebyla jednoduchá vzhledem k tomu, že v Klatovech existoval ještě druhý, bohatší fotbalový klub. Přesto si vybudoval své fotbalové hřiště „Na Rozhrání“. V roce 1931 se probojoval d mistrovství západočeské župy v Plzni a během pěti let se propracoval do elity západočeské kopané.

Pěvecký spolek Šumavan
Jedná se o nejstarší vlastenecký spolek v Klatovech. Byl založen roku 1861. první koncert se konal v lednu 1862. V roce 1863 byla založena Měšťanská beseda, se kterou spolek spolupracoval. Do roku 1871 byl Šumavan pouze mužským sborem. Po roce 1876 činnost spolku uvadá, oživen byl roku 1889 a poté 1896. Od roku 1889 je členem jednoty pěveckých spolků v Čechách a od roku 1897 také členem pěvecké župy pošumavské. Roku 1901 přistoupil k župě Plzeňské. Sjezd této župy v roce 1907 v Klatovech byl jednou z prvních akcí v nové sokolovně.
Pěvecký smíšený sbor Šumavan provozuje svoji činnost ještě dnes.