Školství a úřady:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Historie školství

Základy školství v Klatovech sahají až do konce 13. století a začátku 14. století, kdy se městští konšelé usnesli založit první městskou školu v Klatovech. Vyučování této školy bylo zaměřeno na hlavní náboženské, křesťanské proudy. Škola zanikla v době založení jezuitského gymnázia a stávala v místech dnešní Základní umělecké školy za Arciděkanským kostelem. Pro velkou potřebu duchovenstva byla mládež, zejména z chudších vrstev, vzdělávána ve školách městských. K tomu účelu sloužila i klatovská městská škola jejímiž absolventy byli např.:
Pavel Kristian z Koldina – kancléř staroměstský a autor práv městských
Karel Starší ze Žerotína – státník a spisovatel
Jan Klatovský – písař měst pražských
M. Šimon Skala z Kolince – profesor Karlovy univerzity

Období Husitské

Školy klatovské bývaly mimo dvojí latinské. Po náboženském převratu r.1419 byla poprvé stará latinská městská škola v Klatovech rozpuštěna. V letech 1420 – 1446 byla škola v Klatovech naprosto česká. Teprve s příchodem táborského faráře Jana Čapka byla opět obnovena škola při farním kostele P. Marie. Po vítězství ultravikstického hnutí nad táborským se začala nad češtinou opět prosazovat latina.
Po požáru města r. 1547 zůstala městská škola celkem bez pohromy, ale přesto poznamenaná zubem času, a tak vznikla potřeba postavit školu novou. Ta byla postavena na stejném místě za arciděkanským chrámem jako jednopatrová budova. Průčelí bylo zdobeno sgrafitem. V 1.patře byla hlavní učební síň, v přízemí pak mazhauz a školní síň. Za školu byla užívána až do roku 1688, ovšem od r.1636 (založení latinského gymnasia) věhlas této školy uvadal.

Gymnasium

Je jedno z nejstarších v Čechách. Jeho předchůdcem byla latinská škola jesuitská, která byla v Klatovech zřízena v r.1636. Na jesuitském gymnasiu studovali např. Josef Dobrovský, nebo Václav Matěj Kramerius.
Za Marie Terezie a Josefa II. byly zakládány školy německé. Proti vůli správy města bylo r.1778 gymnázium přeneseno do Písku a v Klatovech byla zřízena hlavní škola tzv. „Hauptschule“, jejímž vyučovacím jazykem byla na místo latiny, němčina. Tato škola byla otevřena r.1783 a umístěna byla v místnostech jezuitského gymnázia za jezuitským kostelem. Městská správa neustále usilovala o znovuobnovení klatovského gymnasia, protože synkové klatovští museli studovat v Plzni, Písku, nebo v Krumlově. Stát sice konfiskoval statky jezuitské koleje v Klatovech, ale od města chtěl, aby pro obnovení gymnasia složilo fond, z jehož úroků by bylo gymnasium financováno. Město prodalo své rybníky a uspořádalo sbírku a požadovaný fond byl založen. Velkou částkou 1000 zl. přispěl majitel hostince „U Červeného vola“ a od té doby byl štamgasty nazýván „Otec gymnazia“.
Gymnasium bylo obnoveno 31.3.1806 dvorským dekretem. Na novostavbu školy nebyly peníze, proto město upravilo místnosti dominikánského kláštera, který spolu s kostelem sv.Vavřince koupilo po zrušení kláštera Josefem II. Zároveň v něm byly zřízeny i byty učitelů. Otevření bylo uspíšeno tím, že magistrát předložil žádost za povolení přímo císaři Františku I., který 8.7.1812 navštívil Klatovy. Gymnazium bylo znovuotevřeno 4.11.1812. Bez řeholníků nebylo možné finančně školu utáhnout, protože byli lacinější než profesoři světští. Do rukou ji dostali benediktýni. Vyučovalo se jen 12 hodin týdně, v nižších třídách se učilo německy a od třetí jen latinsky. Čeština byla úplně vyloučena.
Rok 1848 přinesl změny. Gymnasium se stalo osmitřídním a přibyly nové předměty jako např. přírodopis. Čeština se stala povinným předmětem. Roku 1860 se ústav počeštil. V té době byl ředitelem ústavu P. Šanda, který přál mimořádným předmětům. Do té doby se vyučovalo jen zpěvu, krasopisu, těsnopisu a kreslení. Za ředitelování P.Šandy se začala vyučovat francouzština, italština, hebrejština, maďarština a dokonce i staroslověnština. Počátkem šedesátých let byl zaveden i tělocvik. V květnu roku 1876 bylo přikročeno k novostavbě gymnasiální budovy péčí obecní správy. Do státní správy přešel ústav až r.1880. Vývojem školství koncem 19. a začátkem 20.stol. patřil klatovský ústav k předním tohoto druhu. Budova ovšem přestávala vyhovovat jeho potřebám, chyběly učebny pro fyziku, chemii, ale také tělocvična, botanické zahrady a posluchárna. Od inspekce zemského inspektora Františka Bílého roku 1911 je znovu vyvíjen nátlak na výstavbu nového gymnázia. Ministerstvo školství zamítá všechny žádosti obce, a tak se město nové budovy gymnázia dočkává až po II.světové válce v roce 1959 a tomuto účelu slouží doposud.

Zemědělské školství

Počátek zemědělského školství v Klatovech sahá až do roku 1872. Vznik hospodářské školy souvisí s „Hospodářským spolkem klatovsko - plánickým“, který se o její vznik přičinil.
Dne 20.10.1872 byla škola otevřena na statku v Beňovech, kde jí byly propůjčeny potřebné místnosti, hospodářství a zahrady s veškerým příslušenstvím. Škola byla dvouletá. Protože škola slibovala rozkvět a Beňovy jí nedostačovaly, nastěhoval se ústav počátkem dalšího roku do Klatov, kde byly pronajaty místnosti ve dvou staveních na říšském předměstí.
Roku 1883 nabídla městská rada v Klatovech bezplatně budovu č.p.52/III v Nádražní třídě (stará budova střední zdravotnické školy). Chybělo zde ovšem polní hospodářství pro praktická cvičení. Od klatovské obce byly pronajaty 4 ha pozemků. Od r.1883 se ústav nazýval „Rolnicko mlékařská škola“. Roku 1895 bylo pro školu zakoupeno Hubertovské hospodářství o výměře 13 ha 43 a. Protože byla školní budova vzdálena od hospodářství, byla zaměněna s tzv. Hubertovským domem na vídeňském předměstí (dům č.1 ve Vídeňské ul.). Sem přesídlil ústav koncem školního roku 1897-98. Od roku 1898 se jednalo o stavbě nové školní budovy i budov školního statku.
O prázdninách roku 1902 se škola stěhovala do nové budovy. Tou dobou již škole patřilo hospodářství o výměře 20 ha 24a a 92 m2 . Od roku 1910 do roku 1918 se škola jmenovala „Královská zemská rolnická škola“.
Rolnická škola ukončila svou činnost po 47 letech a vznikla „Zemská střední hospodářská škola“. Náhradou za zrušenou školu pro menší zemědělce byla zřízena od 1.11.1919 kuratoriální zimní hospodářská škola.
Nově zřízená hospodářská škola byla tříletá s maturitou. Ve školním roce 1920-21 byla při škole zřízena odbočka státního meteorologického ústavu, která od 16.1.1921 působila jako stanice prvního řádu. Dále tu byla založena krajská pokusná stanice jako odbočka zemského výzkumného ústavu pro rostlinnou produkci v Praze a stanice pro choroby rostlin (fytopatologická). Tyto tři stanice tvořily základ budoucí samostatné výzkumné stanice, která při škole působila od 1.3.1922.
Rokem 1921 se škola stala čtyřletou. Od školního roku 1922-23 byl změněn název školy na „Vyšší hospodářská škola“. Roku 1925 byla převzata kuratoriální odborná hospodářská škola a spojena se správou vyšší hospodářské školy. Roku 1926 došlo ke spojení jednoroční „hospodyňské školy“, která sídlila hned v sousedství (dnes budova vojenské nemocnice), s vyšší hospodářskou. Rozhodnutím zemského výboru pro zemi Českou dne 3.10.1934 byly tato spojené tři ústavy nazvány „Zemské zemědělské školy Švehlovy v Klatovech“.
Pro praktický výcvik byl získán školní statek o výměře 62ha v Lubech.

Odborná škola pro ženská povolání

Správa města se rozhodla založit ženskou školu průmyslovou a počátkem školního roku 1912-13 byl otevřen první ročník. Další školní rok byl otevřen II. ročník a r.1914-15 byla zřízena pracovna pro oděvnictví a kurzy šití prádla a vyšívání a kurz jazyka německého. Nařízením ministerstva školství a národní osvěty nesla škola od 1.9.1921 název „Dívčí dvouletá škola rodinná s živnostenskou pracovnou“. Tato škola byla umístěna v severním křídle Zemské hospodářské školy. Její učebny byly plně odděleny od prostor, jichž užívala hospodářská škola včetně samostatného vchodu.

Masarykova veřejná čsl.obchodní škola městská

Na českém západě nebylo obchodní školy a protože v Klatovech byl počátkem 20.století značně rozvinutý obchod a průmysl čítající 27 továrních podniků, byla zřízena dvoutřídní obchodní škola pro hochy počátkem školního roku 1908-09. Přáním rodičů, otevřít tuto školu i pro dívky, byl učiněn také pokus se zápisem dívek, jehož výsledek byl překvapující, neboť se přihlásilo více dívek než hochů. Proto byla roku 1908 současně založena dvoutřídní obchodní škola i chlapecká i dívčí. Škola byla až do r.1925 umístěna v budově starého gymnázia hostící tehdy po obecné škole městské muzeum.
Kupecká škola pokračovací od r.1934 přejmenovaná na „ Odbornou školu pokračovací pro živnosti obchodní“ a byla přiřazena k dvoutřídní obchodní škole již roku 1909, ale založena byla obchodním grémiem již roku 1894.
Od roku 1925 byla umístěna v nové, moderní budově (dnes základní škola Nár.mučedníků). V roce 1933 u příležitosti 25.výročí trvání ústavu obdržela tato škola titul „Masarykova“. V dnešní době obývá obchodní škola opět bývalé prostory gymnázia v Plánické ulici č.p.196/I Klatovy.

Živnostenské školství

Nejstarší kurz tohoto druhu, který byl zřízen v Klatovech se datuje již do r. 1869. V roce 1934 byla vystavěna samostatná budova školy nákladem 1 500 000,- Kč. Dílny při této škole byly pro truhláře, koláře, kovodělníky, holiče a vlásenkáře, číšníky, krejčí a krejčové, modistky, lakýrníky, malíře a cukráře.
Dnes je tato budova využívána pro potřeby průmyslové školy strojnické. V r.1981-82 byly uvedeny do provozu nové dílny a ještě později byla zbudována tělocvična.
Mimo tuto školu existovaly samozřejmě v Klatovech i jiné školy,z nichž bych například uvedl Módní školu, která byla založena roku 1900 a sídlila na náměstí v domě pana Jelínka č.p.65 (Jelínek Jan – knihař) vedle menzy. V této škole se dívky učily zhotovení střihů a šití oděvů.

Měšťanské školy

V domě č.p. 52/III po krátkém působení vojenské nemocnice a poté rolnické školy v Klatovech byla v této budově zřízena „Obecná měšťanská škola dívčí“, která zde byla umístěna až do roku 1945. Později budova sloužila jako hlavní budova střední zdravotnické školy.
Obecná škola chlapecká spojená s měšťanskou byla postavena jako nová budova č.p.50/III na Husově náměstí. Po válce byla spojena se školou dívčí a až do poloviny devadesátých let 20.st. fungovala jako základní škola pro první stupeň. Pro špatný stavebně technický stav byla uzavřena a přestavěna na dům s luxusnímy byty.


Školy v Klatovech r.1933

• Obecná škola chlapecká spojená s měšťanskou
• Obecná a měšťanská škola dívčí
• Obchodní škola
• Rodinná škola
• Zemědělská vyšší hospodářská škola
• Hospodyňská škola
• Odborná škola pro zahradníky
• Živnostenská škola pro dívky
• Živnostenská škola pro hochy
• Reálné gymnasium

Školy v Klatovech r.2007

• Základní škola Tolstého
• Základní škola Nár. mučedníků
• Základní škola Čapkova
• Základní škola Plánická
• Kosmetika –pracoviště odborné výchovy
• Střední odborné učiliště potravinářské a služeb
• Gymnázium Jar.Vrchlického
• Integrovaná střední škola
• Střední průmyslová škola
• Střední zdravotnická škola
• Střední zemědělská škola
• Vyšší odborná škola, obchodní akademie a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky.

Úřady v roce 1933

Stejně jako u živností i v této kapitole může čtenář posoudit vyspělost byrokracie v roce 1933 a dnes.

• Berní správa
• Berní úřad
• Četnické oddělení
• Četnické okresní velitelství
• Velitelství četnické stanice
• Četnická pátrací stanice
• Důchodový kontrolní úřad
• Doplňovací okresní velitelství
• Městská policie – velitel, dozorce, vrchní strážmistr, strážmistr, 18 strážníků.

MĚSTSKÝ ÚŘAD

• Ředitel, 30 úředníků, starosta, 2 náměstkové, 9 obecních radních, 28 městských zřízenců.
•
 Obecní zastupitelstvo
 Strana soc.demokratická – 10 členů
 Strana nár.demokratická – 7 čl.
 Organizace domova – 1 čl.
 Strana lidová – 4 čl.
 Strana nár.soc. – 4 čl.
 Strana republikánská – 2 čl.
 Strana komunistická – 4 čl.
 Strana živnostenská – 4 členové.
 Celkem 36 členů


 Referáty
 Osobní, muzejní a patronátní
 Policejní
 Zdravotní
 Kulturní, sociální a právní
 Chudinský
 Hospodářský
 Lesní
 Technický
 Stavební
 Finanční
 Živnostenský, průmyslový, hřbitovní a pohřební
 Pro správu podniků
 Finanční komise
 Schůze městské rady se konaly každou středu

OKRESNÍ ÚŘAD

Přednosta, 18 zaměstnanců

Úřadovny v okresním domě:
• Vzájemně poj. ústav zast.okresu klatovského
• Zemědělsko-technické oddělení
• Ústav pro zprostředkování práce
• Katastrální a měřičský ústav
• Správa okresních silnic
• Okresní školní výbor
• Lesnicko-technické oddělení
• Technické oddělení

Okresní výbor – 8 členů,
22 ostatních členů
Kuratorium okr.nemocnice tvořili členové okresního zastupitelstva včetně výboru + 3 další členové.

Poštovní a telegrafní úřad
Okresní a krajský soud
Státní zastupitelství

PENĚŽNÍ ÚSTAVY
• Anglo – banka
• Česká průmyslová banka
• Spořitelna města Klatov
• Okresní záložna hospodářská
• Občanská záložna
• Živnostenská záložna