Pivovarnictví v Klatovech (podrobněji na
http://radsedlacek.blog.cz )
Várečné právo
Právo vařit pivo bylo jedno z prvních práv (várečné právo), které uděloval král měšťanům českých královských měst. Tak toto „Várečné právo“ získali i klatovští měšťané. Kolem města se rodil chmel a pěstoval se zde kvalitní sladovnický ječmen. Právo várečné bylo zřejmě věcné právo spojené s vlastnictvím měšťanského domu.
Pivo si tehdy vařili měšťané sami doma, ovšem ne všichni najednou, ale ve vaření se střídali a vzájemně se navštěvovali. Pivo se podávalo v mazhausech, což byly široké haly po vstupu do budovy, které byly vybaveny lavicemi a dřevěnými stoly. Představu o mazhauzu si můžeme udělat po vstupu do budovy domu č.1 ve Vídeňské ulici, nebo na radnici či v hudební škole. Pivo se vyrábělo tak husté, že se jedlo lžící jako hlavní jídlo a přikusoval se k němu chléb.
První pivovárky
Jak se zvyšovaly nároky na kvalitu piva, tak bylo zapotřebí dokonalejší zařízení i vyšší odbornost při jeho vaření. Tuto výrobu si mohli dovolit jen nejbohatší právovárečníci, kteří si začali najímat pivovarníky a sladovníky. Pivo vařili jednak z chmele jimi pěstovaného a ječmene, nebo ze surovin kupovaných od jiných osob a sladoven. V bývalých mazhausech zřizovali krčmy a šenky, kde pro ně pracovali najatí krčmáři, nebo pivo prodávali do jiných šenků. Ti, kteří takto vařili pivo na prodej, se nazývali „nákladníci“. To byly zárodky pro vznik prvních pivovárků. Těch se stejně jako sladoven nacházelo na předměstích velmi mnoho, ale časté požáry města a hlavně jeho dřevěného předměstí způsobily, že často vznikaly a zanikaly. Byly to např. dva pivovary Fridína Peispira. Jeden stál na Loubském předměstí pod Panským mlýnem na výtoku jeho náhonu a druhý na předměstí Klášterském kde stál dům č.p.75. Další pivovárek byl při hostinci Národní beseda u Jezuitského kostela místech zvaných Na Cihelně.
Monopol práva várečného chránil panovník výsadou práva „Míle“, které zakazovalo do vzdálenosti jedné míle od města vařit pivo a slad, nebo provozovat hostinskou činnost.
Nejstarší pivovar v Klatovech byl tzv. pivovar Špitálský. Když Konrád z Pomuku založil v Klatovech špitál pro chudé, který roku 1289 předal do správy křižovníků s červenou hvězdou, předal jim zároveň také několik hospodářských objektů, mlýn, pivovar a dvůr za špitálem. Za husitů řád křižovníků opustil město a jeho majetek spravovala obec. Pivovar byl dáván do nájmu a nájemce měl povinnost zásobovat při různých příležitostech chovance špitálu pivem. Celý tento majetek zabavil císař Ferdinand II jako pokutu městu. Město jej za tři roky odkoupilo zpět a tím legalizovalo jeho vlastnictví. Pivovar byl i dále dáván do nájmu.
Během let nařídila městská správa zákaz vaření piva soukromníkům. V polovině 16 stol. Přenesli právováreční měšťané vaření piva do Špitálského pivovaru. Později byl jimi odkoupen a pivo se v něm vařilo až do r.1892.
Právovárečná privilegia byla postupně potvrzována a upravována císařem Leopoldem I. ze dne 9.4.1653 a 9.6.1656, císařem Josefem II. z 1.12.1783 a císařem Františkem I. ze dne 21.2.1794. Na jejich základě byly vytvořeny úmluvy právovárečných měšťanů z 27.9.1788 a 8.2.1843 a stanovy z 1.2.1884.
Měšťanský pivovar
Pivovar se nalézal ve vnitřním městě č.p.58/I v budovách, které patřily jesuitskému řádu. 20.7.1818 zakoupilo právovárečné měšťanstvo v dražbě od studijního fondu bývalou jesuitskou kolej, ale na tyto budovy si činil nárok stát i město. Proto se smlouva o této koupi datuje až na 1.7.1830 a teprve 4.12.1844 bylo do gruntovních knih zanesené pro právovárečné měšťanstvo klatovské právo vlastnické na základě missivy krajského úřadu z 26.3.1844 a povolení magistrátu z 16.4.1844. Objekty stíhaly časté požáry. Budovy vyhořely již r.1670, roku 1689 podruhé a potřetí r.1791. Shořely i při velkém požáru r. 1810 a později (již jako pivovar) byly poškozeny ohněm i r. 1929.
Místnosti, kde byla později spilka, byly dříve užívány jako jediné divadlo ve městě a sloužily také jako tělocvična pro Sokol. Teprve 28.3.1892 se konalo komisionelní řízení za účelem přestavby bývalé koleje na pivovar. Vařit se zde začalo po přestavbě r.1893. Roku 1927 byl postaven nový parní stroj a vlastní elektrárna. Dále chlazení o výkonu 60 000 kcal, které potřebovalo denně 1000 hl vody. Zároveň byly vybudovány studny na vlastních pozemcích – artézská 40 m a kopaná (střílená) 26 m hluboká. V roce 1929 byl postaven mlýn na slad, byly rozšířeny sklepy a spilky. V únoru 1931 byla dána do provozu moderní parní varna. Pivovar vyráběl 9000 hl piva ročně. Po válce fungoval jako sodovkárna.
Parostrojní pivovar
Roku 1873 byla postavena plynárna při beňovské silnici a zároveň s ní byly založeny v Klatovech dvě akciové společnosti. Za městskými sady započala r.1871 výstavba akciové strojírny a o rok později akciového pivovaru. Tyto podniky se ovšem dlouho neudržely. V roce 1873 došlo na Vídeňské burze k prudkému poklesu akcií a šířila se všeobecná nedůvěra s akciovým podnikáním. Akciový pivovar ohlásil konkurz a v dražbě jej koupila firma Lanner. Od té doby se pivovar jmenoval “Parostrojní pivovar a sladovna fy Lanner“. Mezi lidmi se pivovaru také říkalo „ruský“. To proto, že po zániku akciové společnosti jej zakoupil jakýsi pan Russ a od něj zřejmě Lanner. Pivovar prý měl dvojité obvodové zdivo, mezi které se v zimních měsících shromažďoval led ze Špalkovského rybníka a z Čedíku, a ten stačil pivo chladit po celé léto. V období budování socialismu se zde od r.1951 stáčelo do lahví plzeňské pivo, což byl konec pivovarnictví v Klatovech. Po roce 1989 se majitelem stala společnost Klimo, ze které později pod stejným názvem zůstal jediný majitel p.Kratochvíl, který společnost prodal nadnárodnímu koncernu „Kofola“
V budově, která dříve patřila také majiteli pivovaru a říkalo se jí „Boškovna“, je nyní umístěn domov mládeže při vyšší odborné škole, obchodní akademii.
Šenky,hospody a hotely
V kapitole o pivovarnictví se dozvídáme, kdy bohatí majitelé z mazhauzů ve svých domech zřizovali šenky a krčmy. Ty se vždy v Klatovech těšily velkému zájmu a byly zřizovány v hojném počtu. Například v roce 2004 jsme od Lub po lázně napočítali 66 míst, kde bylo možno popít čepované pivo.
Klatovy byly obdařeny velkým počtem krčem od konce 17. století, kdy do města proudily davy poutníků k zázračnému Mariánskému obrazu. Druhá vlna pohostinství nastoupila koncem 18. století, kdy do Klatov přišla vojenská posádka.
O nejstarších hostinských domech máme zprávy zejména díky zápisům z různých výtržností a rozepří. Později se přistoupilo k dělení domů na šenkovní, kde se točilo pivo jen podle přání majitele a společnosti a výsadní s pravidelným provozem. Mezi nejstarší patřil hostinec
U Zlaté koule,
který se nalézal na náměstí v domě č.p. 65, kde je dnes mléčná jídelna.
Na Kovárně
Býval to druhý dům pod Černou věží v místech dnešní jezuitské koleje, v tomto šenku se scházelo zejména zemanstvo.
U kameníků
Dům byl nazýván starý rathauz a patřil Matěji Kameníkovi. Jedná se o č.p. 154/I .
U Uzdářů
Hostinec na rohu Krameriovy ulice č.p.164/I.
U Zlatého lva
Č.p. 160/I.
U Černého orla
Dříve U Zímů na rohu Pražské a Křížové ulice v č.p.162/I
U Volfů
Stál na rohu Pražské a Zlatnické ulice v č.p.26/I
U Pubců
Šenk piva v domě na rohu Wilsonovy ulice a Randovy v č.p.110/I. Později se zde říkalo „U Pohanů“ a po r.1863 zde měla první zázemí Měšťanská beseda.
U Kulhavého krejčíře
Dům patřil od r.1601 Vítu Krejčířovi. Hostinec se nalézal v domě č.106/I
Na Špicu
Hostinec byl také nazýván „u města Plzně“. Nalézal se pod hřbitovem v Plzeňské ulici č.p.152/II. Jeho název byl odvozen od toho, že byl na samém konci (neboli špicu) města směrem na Plzeň, kde se vybíralo mýto.
Hostinec měl kuželník a čepovalo se v něm Dobřanské pivo. Byl domovem krchováků – obyvatelstva pod hřbitovem a často v něm zapíjeli své obchody i trhovci z blízkého dobytčího trhu. Hostinec byl zbourán při stavbě nové plzeňské silnice a stával v místech křižovatky u Bouchalky.
U Červeného vola
Jednalo se o nejstarší hostinec na Rybníčkách. Název nebyl odvozen od některého z hostinských, ale podle volské hlavy ve štítu natřené na červeno. Hostinec byl zájezdní a patřil k němu dvůr s maštalemi. Stával na pravém rohu Kollárovy ulice v č.p.12/II a Rybníček.
U Koruny
Stával nedaleko hospody U Červeného vola naproti přes Kolárovu ulici. Také se jednalo o zájezdní hostinec se stájemi. Dnes na jeho místě stojí paneláky.
U Bílého beránka
Hostinec se nacházel na rohu ulic Na Chuchli a Rybníček a byl střediskem dělnického hnutí. Za první republiky tam pořádala své akce KSČ. Hostinec byl zrušen po druhé světové válce. Dnes stojí v sousedství Hotel Beránek, který v podstatě zabral ústí ulice Na Chuchli.
U Majerů
Jedná se o téměř neznámý hostinec, který stával ob jeden dům od Bílého beránka směrem na Plzeň.
Na Růžovém paloučku
Stával v nádražní ulici v sousedství dnešní restaurace Bidlo. Byl zrušen za první republiky. Údajně se v něm nacházel nevěstinec. Jiné názvy pro stejný šenk byly „ V Háječku“, nebo „U Šmídů“.
Na Frankfurtě
Jednalo se o jeden z nejstarších a nejvyhlášenějších klatovských zájezdních hostinců nejméně z poloviny 19.století. Jeho název byl odvozen od toho, že ležel na cestě z Vídně přes Klatovy a Norimberk do Frankfurtu. Stával v místech dnešního obchodního bloku Penny na Domažlické ulici. Hostinec byl zbourán při rozšiřování Domažlické ulice.
Nová hospoda
Hostinec se nalézal za mostem přes Drnový potok na levé straně Domažlické ulice. Původně se nazýval „U Zlatého jelena“ a později „Dělnický dům“. Byl zázemím pro DTJ a další dělnické kulturní a vzdělávací činnosti. V sále vyvíjel svoji činnost loutkářský a dramatický kroužek. Hostinec měl též kuželník. Jeho osud byl stejný jako hostince „Na Frankfurtě“.
U Českého znaku
Nachází se na rohu ulic Kpt.Jaroše a Vančurovy v č.p.51/I. Za budování socialismu byl využíván k jiným účelům (např.bufet). dnes slouží opět jako pohostinství.
Na Baště
Jednalo se o hotel s restaurací na rohu Denisovy ulice a Čs.legií. původně kolem vedly vnitřní městské hradby a zřejmě nedaleko stávala jedna z bašt. Byl také vybaven kuželníkem. V hotelu se čepovalo Šumavské Koutské pivo. Jinak se tam také říkalo „U Felixe“. Dnes budova slouží jako sídlo Šumavských vodovodů a kanalizací.
Na Staré rychtě
Nachází se v č.p.102/I v Denisově ulici. Kdysi se restaurace nazývala také smíchovskou podle čepovaného piva. Název Rychta vznikl zřejmě z toho, že v domě sídlil rychtář, dřívější hlava města, v době, kdy nebyla radnice a konšelé se u něj scházeli na městské rady. Dnes slouží hostinec jako herna se sázkovou kanceláří a restaurací.
U Kozů
Též nazývaný „V Polsku“ se nacházel v Denisově ulici č.p.92/I a 93/I proti úzké uličce mezi dnešním divadlem a bývalou jezuitskou školou. Zbytek této uličky je patrný při restauraci Beseda k zadnímu vchodu divadla. V tomto velmi starém hostinci se nacházela i palírna.V hostinci byl nevěstinec, který navštěvovali zejména klatovští dragouni.
Na Ostrém rohu
Nacházel se na rohu ulic Denisova a Kpt. Jaroše přes ulici od dnešního divadla v č.p.94/I. Hostinec se také nazýval Plzeňská restaurace. Scházely se v něm střední vrstvy živnostníků a obchodníků. Hostinec byl již dávno zrušen a v budově se nachází vzorková prodejna Tvar.
Bullmannův hostinec
Nacházel se na rohu Bullmannovy a Aretinovy ulice v č.p.67/IV. Hostinec se původně jmenoval „U Bílé lilie“. Roku 1796 byl prodán Michaelu Ullmannovi, pěstiteli karafiátů, které pěstoval v zahradě vedle hostince. Na začátku 20.století se hostinec jmenoval „U Knejpů“.
Národní Beseda
Č.p.191/I. Původně se jí říkalo „Na Cihelně“, později „Národní kavárna“. Nachází se na náměstí nad lékárnou U Bílého jednorožce. Hostinec si kdysi postavilo společenstvo právovárečných měšťanů včetně pivovárku za ním. Hostinec slouží svému účelu po celou dobu své existence. V minulosti jeho část sloužila jako bufet a jídelna. Dnes patří k „lepším“ klatovským restauracím, kterou navštěvují především turisté.
Hotel Bílá růže
Hotel se nacházel na jižní straně náměstí v čísle popisném 64/I. Původně se hostinec nazýval „U slunce“. O výsadu na tento dům bylo zažádáno někdy těsně po roce 1730 a měl název „U dvou bílých růží“. Již v roce 1771 tam přenocoval budoucí císař Josef II. Dům je rodištěm K.S.Amerlinga. jednu dobu v sále hotelu cvičila i jednota Sokol a konala se zde spousta akcí jako např. zakládací schůze Šumavského autoklubu v r.1926.
Až do začátku 90 let 20.století sloužila Bílá růže jako hotel, restaurace a nejznámější snach bar v Klatovech. Po restituci došlo k přestavění hotelu administrativní budovu.
U Koule
Prošlo –li se průchodem hotelu Bílá růže, ocitli jsme se na dvoře. V zadním traktu v prvním patře se nacházel výčep s kuchyní a sálem, který byl v Klatovech proslulý, neboť se v něm pořádaly koncerty, bály, společenské i taneční akce. Název byl zřejmě přejat z vedlejšího, kdysi hostinského domu „U Zlaté koule“.
Hostinec Vila
Jedná se o hostinec ze druhé poloviny 19.století, který stojí u viaduktu na pravé straně Domažlické ulice. K hostinci patří sál a proto byl hojně využíván ke společenským akcím. U hospody stával kuželník a zahradní restaurace s parketem. Po založení Dělnické tělovýchovné jednoty byl hostinec jejím prvním útočištěm.
Ve Vile se pořádaly plesy, koncerty, taneční kursy a zábavy. V 80 letech 20. století sloužil sál jako sklad a v provozu byl pouze výčep. Po roce 1989 byl znovu zprovozněn sál a hostinec fungoval jako rockový klub. Dnes, po několikaleté pauze slouží v podstatě k tomu samému účelu.
U města Prahy
Jednalo se o další hostinec na náměstí, který se nacházel na jeho severní straně v místech, která dnes zaujímá obchodní dům Baťa.
Restaurace a kavárna Slavia
Tato provozovna se nacházela v b.č.167/I na rohu náměstí, kde dnes stojí Komerční banka. Slavia byla střediskem kulturního života v Klatovech. Roku 1921 zde byl založen klub šachistů. Po zbourání budovy byl na stejném místě vystavěn moderní peněžní ústav, ve kterém se ovšem počítalo i s tradiční kulturou. Pod stejným názvem „Kavárna Slávie“ a lidovým „Velká okna“ v něm probíhal čilý ruch až do roku 1982, kdy byl podnik uzavřen a tanec se přenesl do nově otevřeného kulturního domu Družba. Tam si ovšem místní nikdy tak nezvykli jako na Slávii.
Měšťanská beseda
Dům č.p.166/I se nacházel v domě na náměstí spojeném s kavárnou Slávií. V podstatě se jednalo o jeden objekt se dvěma vchody. Zbourán byl stejně s kavárnou a Měšťanská beseda, která byla zároveň spolkem, se přestěhovala do restaurace č.p.134/I v Krameriově ulici.
U Myslivců
Byl také nazýván „Pod brankou“ a stával v takzvaném parkánu mezi hradbami vedle chodů (Pod valy) k Černé věži. Zbourán byl za první republiky při úpravách parkáního prostoru.
U Schottů
Jedná se o kavárnu s cukrárnou, která se dříve nazývala „U Güntrů“. Byla založena roku 1825. Ve starých sklepeních bylo uchováváno víno všech ročníků od založení až po druhou světovou válku. Cukrárna dodnes stojí v Pražské ulici po pravé straně pod dřívějším Startem č.p.160/I.
Hotel Menšík
Nacházel se na levé straně Vídeňské ulice pod lékárnou U Matky Boží. V jeho výbavě se nacházel též divadelní sál s jevištěm pro zájezdní ochotnické spolky. Dnes je z něj kinosál kina Šumava. K hotelu také patřily dva kuželníky a zahradní restaurace.
Na Kocandě
Velmi starý hostinec, který se nacházel v místech dnešního parkoviště proti lékárně U Matky Boží. Jeho název je zřejmě zkomoleninou německého „díky bohu“. Procházela tudy totiž velmi strmá hlavní cesta a vozkové po jejím zdolání si prý vydechli výrazem „Gott sei dank“ zkomoleně „kottsaidank“ – tedy kocanda.
U Zeleného věnce
Hostinec se nacházel ve Vídeňské ulici č.p.14/IV. Po druhé světové válce byl zrušen a nacházel se v něm sál pro zájmovou činnost důchodců. Patřil mezi nejstarší hostince, neboť je o něm zmínka v souvislosti se rvačkou mezi husary a civilisty.
U Zlaté husy
Hostinec je podnes v provozu ve Vídeňské ulici číslo 17. Jde o jeden z nejstarších zájezdních hostinců v Klatovech se dvorem a maštalemi. Stáje byly zbořeny v letech 1973-74.
Z dřívějších názvů připomínám „U Formánků“, nebo „U Flanzrů“.
U Petrášů
Nacházel se na rohu ulic 5. května a U Zastávky naproti dnešnímu Linaku. Údajně zde byl rovněž nevěstinec.
U Pindlů
Hostinec se nacházel ve Vídeňské ulici naproti hotelu Menšík. Dnes je zbořen a na jeho místě je parkoviště před Zelenou lékárnou. Jednalo se o menší chalupu s jedním lokálem, který byl často navštěvován dragouny. Před zbouráním v něm byla elektroslužba.
Kolonáda
Hostinec byl postavený v empírovém slohu na konci 19.století při zakládání městských sadů . Byl vždy vyhledávanou zastávkou na procházkách mladými rodiči s dětmi i staršími návštěvníky parku.
U Města Plánice
Hostinec byl v domě starší zástavby na levé straně Plánické ulice. Zřejmě se jednalo o dům č.p.71 na rohu Plánické a Krameriovy ulice.
U Netrvalů
Stojí v Plánické ulici č.p.35/V. jedná se o starý lidový hostinec s vyhlášenou kvalitou piva. Později se jmenoval „Pod Vodojemem“, ale v Klatovech mu stejně nikdo jinak neřekl než „Poprda“. Podle jedné z historek se přezdívka a dnešní název hostince odvozuje od toho, že dřívější štamgasti z vedlejšího domu nad hostincem si zkracovali cestu na pivo jízdou po jisté části těla ze stráně před domem.
Hotel Centrál
Jedná se o největší hotel v Klatovech, který je dosud v provozu. Najdete jej v Masarykově ulici č.p.300/II. Byl postaven roku 1932 a svého času měl i vlastní autodopravu.
V Tunelu
Hostinec s vinárnou se nacházel v č.p. 180/I v Krameriově ulici. Tato ulice je proslavena nejhlubšími sklepy v Klatovech. Ty byly příčinou toho, že se dům v 60 letech zřítil. Po zpevnění podloží byl na jeho místě postaven jiný dům.
U Pláničků
Byl to hostinec s vinárnou, který patřil bratrovi majitele V Tunelu. Nacházel se na rohu Pražské a Zlatnické ulice v č.p.121/I. Dům byl rodištěm první ženy Bedřicha Smetany, Kateřiny Kolářové a dnes je v něm prodejna tabáku a květin.
U Kanonu
Hostinec stojí na pravé straně Pražské ulice v č.p.123/I. Svého času byl vyhlášen vynikající kuchyní a protivínským pivem. U hostince se nalézal též kuželník. Dnes slouží jako herna.
U Zlatého soudku
Tento hostinec se nalézal v domě č.p.125/I v ulici Čs.legií za dnešní lékárnou. Prostory bývalého hostince dnes náleží také této lékárně.
Hotel Na Střelnici
Nachází se v Pražské ulici č.p.22/I. Byl postaven městským spolkem ostrostřelců. V zadní části byl přistavěn sál s vinárnou a barem s dámskou obsluhou. Za budovou byla zahradní restaurace s kuželníkem a první veřejný tenisový dvorec v Klatovech.
Dnes, po krátké přestávce slouží, pro pořádání večírků, diskoték a různých hudebních vystoupení. Restaurace disponuje kvalitní kuchyní a příjemným prostředím.
U Senfů
Hostinec se nacházel v Dobrovského ulici č.p.150. Později byl prodán jako obytný dům. Dnes se tam nachází „Pivní studio – Modrý Abbé“.
U Šeblů
Hostinec, o kterém není mnoho informací, se nalézal na rohu ulic Čs.legií a Krameriovy. Po jeho zrušení zde byly kanceláře pohřební služby.
U Langmajerů
Nacházel se ve Václavské ulici v domě č.p.18/I. Lidově se tam říkalo „U Šamoňáka“. Dnes se tam nalézá „City Pub“ pro klatovskou mládež.
Hotel Grand
Nachází se na Husovo náměstí v č.p.53/III. Dnes již nemá ubytovací prostory a slouží pouze jako restaurace. V minulosti ovšem patřil k tomu nejlepšímu, co Klatovy nabízely. K hotelu patřil i kuželník a taxi služba.
Hotel a restaurace U Němců
Nacházel se v č.p.112/I v Randově ulici. Původně tam byl hostinec „U Českého lva“, který byl přestavěn na hotel „U Němců“. Mezi lidmi se tam říkalo „U Kaštánků“, „Bundeswehr“, nebo „U Adenaura“. Po druhé světové válce byl přejmenován na „Klatovan“. Byl oblíben klatovským studentstvem a vinárnička příslušníky Veřejné bezpečnosti. Dnes slouží jako obchodní dům.
U Zlatého slunce
Stával v Komenského ulici č.p.3/IV v místech, kde byla později školní družina. Hostinec měl zahradní restauraci i tenisový kurt. Sdružovalo se v něm mnoho spolků. Možná i pro to, že tam byl i nevěstinec. Před hostincem stávala tělocvična.
Měšťanská beseda
Dům č.p.134/I v Krameriově ulici, kam se přestěhovala původní beseda z náměstí. Údajně se jednalo o rodný dům V.M.Krameria. Také se tam říkalo „Živnostenská beseda“. V roce 1950 objekt převzala ZO ROH Kozak Klatovy a zřídila tam závodní klub.
Na Plechové
Hostinec stál v místech dnešního KD Družba na rohu Aretinovy a Tyršovy ulice č.p.2/III. Říkalo se tam „U Kočky“, nebo „U tří koček“. Dům byl zbourán v roce 1908.
Na Zastávce
Jedná se o hostinec, jehož založení sahá do doby, kdy byla postavena trať na Horažďovice. V minulosti byl hlavně navštěvován zaměstnanci cihelny a samozřejmě cestujícími směrem na Běšiny. Dnes je oblíben u dělníků pro rychlé, levné a chutné stravování. Sídlí v drážní budově na zastávce ČD Klatovy město č.p.127/IV.
Hospoda V Lázni
Hospoda se nacházela u studánky Klatovka v č.p. 197 a 17/II. Dům byl zbourán při stavbě sídliště „U Modré nudle“ v roce 1962.
Výčep Budějovického piva
Nalézal se v domě č.197/I ve Vídeňské ulici. Dnes je v něm směnárna a herna a pivo pouze lahvové.
