Městské lázně a sady:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Městské lázně na Úhlavě

Lázně na Úhlavě vznikly z usnesení obecního zastupitelstva ze dne 12.7.1928. Město vykoupilo 615 m dlouhý pruh luk na pravém břehu řeky mezi Červeným mlýnem a Novým mlýnem o šíři 9,5 m nejužší až 23,5 nejširší pro volný pohyb při toku. Ve střední části pak 32 m nejužší a 47 m nejširší pro kabinky, restauraci a centrální pláž. Zároveň byly získány i pozemky pro zřízení přístupových cest. K vybudování lázní přispěly městská spořitelna částkou, která dosáhla celkové výše 79.000,-kč.
Vznikly společné svlékárny, 10 kabinových domků, záchody, sprchy a na řece plavidlo z jedlových vorových klád s dvěma bazény pro děti a neplavce. Provoz byl zahájen 15.7.1929.
V roce 1931 byla uzavřena smlouva s manželi Eiflerovými o výstavbě restauračního pavilonu a o dalším provozu a rozšiřování kabinového parku. Restaurace byla otevřena 4.7.1931. Pan Eifler vybudoval pódium pro hudbu a pro sportovce skákací věž. Nájemce měl velmi nízké ceny v restauraci, což nebylo příjemné hostinským ve městě. Zakoupil proutěný nábytek, který byl návštěvníkům k dispozici zdarma. Po zakoupení autobusu zřídil kyvadlovou dopravu za jednotnou cenu 1,-kč. Také zakoupil loďky.
Roku 1932 stihla lázně záplava. 9.5.1936 byla proto zahájena regulace Úhlavy a výstavby stavitelného jezu. Postupem času byla přibudována sportoviště pro volejbal a tenis, později hřiště pro basketbal a dětský kolotoč. Na pláži vyrostly tři bazény. První pro děti s vodotryskem, druhý do hloubky 1,6 m se skluzavkou. Mezi oběma jsou sprchy a za větším bazénem strojovna pro čerpadla a kabina pro plavčíka. Třetí padesátimetrový bazén se startovními bloky je 2 m hluboký. Všechny byly napouštěny až do konce 80 let minulého století neupravovanou říční vodou a do ní se přidával lopatou chlór. Dnes je voda upravovaná a čištěná. V 70 a 80 letech min.st. byly postaveny nové převlékárny s ošetřovnou a pracovnou plavčíků. Vedle lázní býval v provozu stanový camp na jehož místě dnes stojí krytý bazén s restaurací a saunou.

Městské sady

Krajský hejtman hrabě F.Mercandin dal v roce 1842 podnět k založení městského družstva pro zřízení městských sadů. Prostředky na založení parku byly získávány z výnosů plesů, divadelních představení, propachtováním pozemků dnešních sadů a z darů bohatých měšťanů, řemeslníků a občanů a to jak peněžních, nebo zapůjčením či darováním povozů, materiálu apod. zřizovací družstvo tak získalo 5000 zlatých.
Městské sady byly zřízeny na tzv. Velké louce. Jednalo se o nerovnou pastvinu u Drnového potoka s velkým rybníkem, který sloužil jako napáječka pro dobytek. Tento rybník byl zrekonstruován, byla zpevněna hráz a zbudován umělý kulatý ostrůvek uprostřed rybníka. Stromy byly dovezeny z celého okresu jako dary a zbylé byly zakoupeny v Nýrsku.
Při zakládání parku pomáhali klatovští zahradníci. Byla vybudována kolonáda v empírovém slohu. Park převzala městská správa a dozorem byl pověřen člen městské rady a známý pěstitel karafiátů Michael Bullmann. Barokní sochy před Kolonádou, které nesou názvy Jaro, Léto, Podzim a Zima byly přivezeny ze zámku v Hrádku u Sušice. Z klatovské zahrady „V Ráji“ byla naproti Kolonádě přenesena socha Aurora. Uprostřed kruhu stojí kašna s vodotryskem.
Na rybníce se půjčovaly loďky, na ostrůvku hnízdily labutě a cestičky byly vysypány pískem. Po parku se nesmělo jezdit na kole. Za Kolonádou stával domek okolo kterého byla malí zoologická zahrada (srneček,liška apod.).
V 70 letech 20. století byl rybník vyčištěn a osazen vodotryskem, který ovšem dlouho nestříkal. Také pokus o znovu půjčování loděk se neuchytil.
Dnes se po parku na kole jezdit smí, cestičky jsou asfaltové, ale přesto sady stále slouží k odpočinku pro maminky s dětmi, psíčkaře, milence i přátele zrzavého moku.