Bílá věž a barokní lékárna:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Bílá věž

Dříve stávala vedle Farního kostela pouze dvoupatrová bašta, která sloužila jako zvonice. Při požáru v roce 1579 vyhořela střecha a bednění zvonice a zvony v ní se roztavily. Zvonice byla snížena na výšku okolních bašt a zastřešena. Mezi výdaji kostela je zápis z.r.1715 – 3 zl.a 24 kr. za nákup šindele na zakrytí bašty vedle kostnice, což dokazuje to, že kostnice byla samostatná stavba. Dřevěný altán nad touto baštou nechal zbudovat děkan František Jelínek (+1859) pro svou zálibu v astronomii jako pozorovatelnu. Dnes je v ní čajovna za arciděkanským kostelem.
V roce 1581 byla zahájena stavba nové zvonice (Bílé věže) v renesančním stylu s typickou renesanční lucerničkou. V roce 1689 při žháři založeném požáru znovu vyhořela i Bílá věž. Oprava byla odložena až o spoustu let později, protože město utrpělo veliké ztráty, ze kterých se velmi těžce vzpamatovávalo.
Oprava věže se nesla v ranně barokním slohu s osazením barokní báně s lucerničkou. Na věž byl zavěšen zvon Marian o váze 1600 kg. V minulosti býval kolem farního kostela hřbitov, na který se vcházelo branou Bílé věže. Po požáru v r.1758 byla Bílá věž zvýšena o třetí patro a byla zachována podoba střechy. Při opravě západního čela Děkanského kostela byl přenesen fragment portálu barokního charakteru nad průchozí bránu Bílé věže, protože svým slohem k ní spíše patřil.

Lékárna U Bílého jednorožce

Tento skvost lékárnictví se nachází na západní straně náměstí a je zapsán do seznamu světových kulturních památek UNESCO.
Inventář lékárny není původní, ale byl tam přenesen z lékárny v jezuitské koleji, která pocházela z roku 1676. Po zrušení řádu byl její inventář přenesen do domu č.p.149/I. Zařízení lékárny, které vzbuzuje obdiv u dnešních návštěvníků, pochází z roku 1773.
Zařízení zhotovil Jan Geschnendt, rodem z Aglgan ve Švábsku, který odešel z domova jako vandrový tovaryš. Nejprve působil v koleji brněnských jezuitů, potom čtyři roky jako člen řádu, bratr laik, a v Klatovech vytvořil své nejvzácnější řezbářské dílo. Poté odešel do koleje ve Slezské Vratislavi a zemřel ve čtyřiceti letech.
Za nejkrásnější řezbářskou práci je považována pochromovaná plastika Anděla Michaela, který stojí s taseným mečem nad pracovním stolem. Nese název „Archanděl Michael drtí ďábla“. Pod plastikou jsou starodávné mosazné hodiny. U stropu je zavěšen hrot mořského narvala, kterému byly připisovány léčebné účinky a podle něj nese lékárna svůj název.
Dnes slouží lékárna jako muzeum a skvost barokního umění v Klatovech.