Kostely a církve:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Dominikáni

Řád založil španělský řeholník Dominik a papež Honorius III. tento řád potvrdil v roce 1216. Do Čech byl uveden roku 1226 Přemyslem Otakarem I. Protože zakládání dominikánských klášterů nebylo nákladné, byli tito mniši ochotně přijímáni městy zakládanými Přemyslem Otakarem II., do Klatov se dominikáni dostali krátce po založení města.
První klášter v Klatovech byl postaven v místech vedle kostela sv.Vavřince v gotickém slohu. K němu náležel klášterní kostelík. V té době pokračovala Krameriova ulice dále a procházela místy, kde dnes stojí kostel sv.Vavřince. Z této ulice byl zřejmě vchod do kláštera i do kostelíku. Podoba tohoto kláštera není z žádných vyobrazení známa.
První klášter brzy velikostí nestačil potřebám, a proto za vlády Karla IV. byl postaven klášter větší. Ten byl nazván spolu s kostelem „Svatého Vavřince“. Za husitských bouří byl ale zničen a na jeho místě byly postaveny dvory a domy a zachoval se pouze název předměstí „Klášterské“. Tento klášter stál mezi ulicemi „Chuchelskou“ (v těch místech dnes stojí hotel Beránek) a „Nepomuckou“ (dnešní Maxima Gorkého).
V roce 1457 se do původního starého klášterce navrátili dominikánští mistři, kteří v r.1419 utekli do Plzně. Klášterec byl zničen požárem r.1579. Když se po Bílé hoře dominikáni do Klatov znovu navrátili, nalezly jen ruiny, které získali od města. Znovu začali stavět kostel a klášterec. Krátce po jejich dokončení však znovu město postihl požár úmyslně založený francouzskými záškodníky.
Roku 1694 na zadání dominikánů zahájil stavitel Marek Gilmet stavbu dominikánského chrámu. Chrám byl dokončen roku 1731 a zasvěcen sv.Vavřinci. V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád. Potom dominikáni opustili Klatovy a klášter i kostel sv. Vavřince zůstaly prázdné. Roku 1786 byl Dominikánský kostel změněn ve vojenské skladiště, následně kostel přešel do majetku města a byl využíván jako sýpka. Zařízení kostela město prodalo. Městská správa zakoupila od státní správy bývalý klášter a r.1812 byl dán pro potřeby gymnasia. V roce 1866 byl kostel znovu upraven pro náboženské účely jako studentský kostel.

Městský farní kostel – arciděkanský kostel Panny Marie

Městský farní kostel byl zbudován ve druhé polovině 13 stol., krátce po založení města. Byl postaven jako bazilikální stavba s křížovou lodí, nad kterou se na jižní straně zdvihala věž. Stavby byla celá z kamene, což byla vyjímka uvnitř hrazeného města. V té době zde byly mimo hradby kamenný kostelík sv. Ducha před Špitálskou branou, kaple sv. Jiří na pahorku nad severním předměstím trhové vsi a kostelík sv.Martina na hůrce.
Do konce 14 stol. farní kostel zchátral tak, že hrozilo jeho zřícení. Papež Bonifác IX. vybídl pražskou diecezi pacovskou a řezenskou, aby přispěly na opravu klatovského farního kostela a slíbil čtyřicetidenní odpustky návštěvníkům kostela. Nastal příliv věřících, který byl tak veliký, že ze sbírek byla provedena přestavba kostela v letech 1405 – 1422. Při této opravě bylo zbouráno ranně gotické kněžiště a bylo nahrazeno rozměrnější stavbou s novou příčnou lodí připojenou k východní straně zachované menší příčné lodi původní postavené rožmberským stavitelem Linhartem z Aldebergu.
Při chrámu stávaly dvě kaple. Sv. Hatty při kostele a sv. Michala východně od kostela při městské zdi. Pozůstatkem té je hrubá čtverhranná bašta s gotickým lomeným vchodem.
21.6.1550 spadl strop chrámu. Byl opraven ve stylu vladislavské gotiky klatovským mistrem Antoněm, který stavěl i Černou věž a radnici. Zdi jsou zbudovány ze žuly a břidlice. Jenom trnož, obložení dveří a oken, opěráky a pilíře jsou z opracovaného kamene. Klenby oken jsou cihlové a střecha břidlicová.
Roku 1685, v době uctívání mariánského obrazu, došlo ke zdokonalení vnitřní oltářní výzdoby v barokním slohu. I průčelí chrámu na západní straně bylo upraveno v tomto stylu.
Zařízení chrámu pochází z konce 17. a počátku 18. stol. Na hlavní oltář byl umístěn obraz Panny Marie Klatovské, jako kopie byzantského obrazu. Plastiky na ranně barokních oltářích pochází z dílny pražského sochaře M.V.Jaecla. Výzdoba stěn vznikla z přemalby gotických maleb a domalby M.Matouše roku 1902.
V letech 1898 – 1908, pod vedením stavitele Fanty, byla provedena přestavba části chrámu. Bylo upraveno západní průčelí. Nové průčelí bylo opatřeno sochami O.Vosmíka z Prahy. Napravo nad vchodem pak můžeme najít i jméno jednoho z místních dodavatelů stavebních dílů ve vytesaném nápise V.Pták-kameník.
V roce 1933 byl kostel povýšen na arciděkanský.

Jezuité

Jezuité přišli do Klatov v roce 1636. Ubytovali se v koleji, za níž jim posloužil Korálkovský dům. Ten stál na severní straně náměstí v místech, kde dnes stojí jezuitský kostel. Jezuité jej zakoupil a zároveň s ním koupili i obce Svršovec (dnes Svrčovec) a Štěpánovice. Zakoupili i tzv. Korálkovský dvůr, který byl od té doby nazýván Jezuitským dvorem ( dnes tam stojí bytovky pod Poprdou). Vedle Korálkovského domu zakoupili i dům Skřivánkovský (dnes lékárna U Bílého jednorožce). Do obou domů, kromě již zmíněné koleje, umístili též jezuitské latinské gymnázium. Různými dary, odkazy a odkoupením získali ve středu města pod Černou věží tři bloky domů po požáru (celkem 17 domů).
V letech 1655 – 57 byla započata stavba jezuitského kostela a jezuitské koleje. Roku 1684 pak na ně navázal seminář a jezuitská latinská škola za jezuitským kostelem. V letech 1693 až 1703 se provádí stavba jezuitské koleje a v domě č.4/I adaptace prozatímního semináře.
V roce 1791 znovu vyhořel jezuitský kostel a kasárna. Po zrušení jezuitského řádu objekty spravovalo město a kolej byla přeměněna v jezdecké kasárny.

Jezuitský kostel Početí Panny Marie a sv. Ignáce

Základy kostela byly položeny r.1656 a jeho stavbu prováděl Jan Dominik Orsi podle svého návrhu. V roce 1674 byly dostavěny obě věže a rok na to je dokončena i loď. Při požáru r. 1689 založeném francouzskými žháři prohořel i jezuitský kostel a bylo zničeno veškeré jeho vybavení.
Největším barokním dílem jsou tři portály v čele jezuitského kostela. Je to dílo Ignáce Dienzenhofera. Sochy ve výklencích zhotovil Jiří Hánna roku 1743, socha na vrcholu štítu pochází z r. 1673. Chrám byl dostavěn v sedmdesátých letech 18 stol. Po roce 1773 jej převzala městská správa. Kostel ještě dvakrát vyhořel. Roku 1810 byl opraven do současné podoby.

Katakomby

Katakomby neodmyslitelně patří k jezuitskému kostelu. Původně se nacházely pod celým kostelem a vchod do nich byl z jezuitské latinské školy ve Školní ulici. V roce 1874 byl otevřen vchod ze severní strany kostela.
V katakombách se pohřbívalo od šedesátých let 17.stol., až do r. 1783, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání v kostelech. V katakombách bylo pohřbeno 200 těl, převážně řádových kněží, okolní šlechty a bohatých měšťanů. Mumifikace byla prováděna suchým vzduchem, který proudil průduchy v nosnících kostela až na střechu. Po vysušení těla vážila 8 až 10 kg. Zacpáním průduchů při opravě střechy ve třicátých letech 20. stol. byla porušena cirkulace vzduchu a rakve byly napadeny červotočem. Hmyz se dostal i do těl a 160 jich bylo zničeno. Jejich ostatky jsou uloženy do společného hrobu na hřbitově sv.Jakuba.

Církev Českobratrská

Navazuje svým programem na starší jednotu bratrskou, jejímž posledním biskupem byl Jan Ámos Komenský. V Klatovech započala svoji činnost až roku 1893 příchodem kazatele Josefa Hodka. Počet bratří rostl pomalu. V roce 1935 byl zbudován Husův dům a byla otevřena vlastní modlitebna nákladem 312.000 kč. Obojí se nachází v dnešní Masarykově ulici.

Církev Československá v Klatovech

Klatovy jsou obdařeny slavnou husitskou minulostí. To si Klatované uvědomili 8.1.1920, když byla založena v Čechách svobodná církev československá. Vznikla i v Klatovech, ale mezi vznikem církve a dobou husitskou uplynulo již dlouhých 5 století.
V listopadu 1920 pozval odborný učitel Miroslav Hrdlička do Klatov pokrokového kněze Emila Dlouhého-Pokorného z Prahy. První bohoslužby byly konány 3.4.1921 na náměstí Svobody. Ustavující valná schůze náboženské obce byla 21.2.1923. První bohoslužby byly konané v místnosti dívčí školy měšťanské. Potom se pozornost církve obrátila ke kapli sv.Rocha, která byla navenek úhlednou barokní stavbou z roku 1728. Protože stála na frekventované ulici, byla často ohrožována a nebyla tak užívána. Po delší námaze funkcionářů byla za starosty L.Nováka kaple zapůjčena čsl.církvi. Obec začala kapli užívat 21.5.1921.
Prvním duchovním byl Emerich Viturka, který později z církve vystoupil a stal se učitelem v Klatovech. V roce 1932 byla kaple, která stála v místech dnešní hlavní pošty, zbourána. Církvi byla zapůjčena místnost v budově bývalého okresního domu, kde měla bohoslužebnu. Již 12.7.1928 byl zakoupen od obce klatovské okresním úřadem pozemek o celkové výměře 1776 m2 za 10.513 kč. Byl na něm položen základní kámen a vystavěn kostel sboru dr.Farského.

Židovská komunita

První doklad o Židech v Klatovech pochází z roku 1388 a jedná se o listinu krále Václava IV., v níž se píše o sporu dvou Židů z Klatov. Většímu rozšíření Židů zabraňoval list císaře Ferdinanda III., přikazující, aby si Židé nemohli kupovat žádné domy a grunty při předměstích, ani je jiným způsobem získávat.
Podle ustanovení císaře Leopolda z 8.1.1676 museli Židé hned na městské bráně při vstupu do města složit 15 krejcarů k dobru obce. V té době v Klatovech bydlely trvale jen dvě židovské rodiny. V roce 1746 nežil v Klatovech ani jeden Žid.
Josefínská reforma způsobila nárůst této komunity v Klatovech, hlavně pak v druhé polovině 19 století. V roce 1892 žilo v Klatovech 532 Židů. V roce 1871 si založili svůj hřbitov za hřbitovem sv. Jakuba. V roce 1876 získali povolení na stavbu synagogy na dvoře domu č.p.42/I. Ta byla v tomtéž roce zkolaudována. Měla 4 školní místnosti a modlitebnu. Židovská škola byla rozšířena v letech 1901-5 o dvě třídy. Na dvoře synagogy protékala mlýnská stoka o délce 300 m a šířce 1,8 m. Vedle synagogy se nacházela židovská fara, kde bydlel rabín.
Přelom století byl ve znamení rozkvětu židovské obce, která v letech 1925 a 1929 kandidovala do poslanecké sněmovny a do senátu.
Ve dnech 17.11.1942 a 17.11.1944 nacisté organizovali odsuny židů do koncentračních táborů. Po nich v Klatovech opět nezůstal ani jeden žid. Synagoga od počátku okupace sloužila jako sklad zabaveného židovského majetku.
Po válce pak byla židovskou obcí pronajata k jiným účelům a prošla přestavbou. Dnes se k ní dostaneme přes dvůr za prodejnou nábytku U Černých.

Kostel sv.Martina

Obec Beňovy byla slovanskou vsí dávno před založením města Klatovy. Byly obcí farní a měly svou vlastní faru a farní kostelík zasvěcený sv. Martinu, postavený počátkem 13.stol. na západní straně kopce Hůrka. V 15 stol. se kostelík dostal do majetku zemanů z tvrze v Bezděkově. V roce 1599 přešel odkazem závěti na obec Klatovy. Kostelík spravoval poustevník žijící v domku nedaleko kostelíka. Kostel chátral a koncem 17. století se přestal využívat pro církevní účely. Městská správa rozhodla postavit vedle ruiny kostelík nový. Stavby byla započata v roce 1734, ale dostavěna byla až roku 1748. Nový kostel byl též zasvěcen sv. Martinu a byl postaven v barokním slohu.

Kostelík sv.Anny na Hůrce

Klatovští měli záměr postavit kostelík, který se měl jmenovat „ Proměny Krista Pána“ již počátkem 17 století. Na rytině Jana Willenberga z roku 1602 však na vrcholku Hůrky je vyobrazena pouze strážní věž. V roce 1608 došlo ke stavbě kostelíka na místě, kde předtím nic nikdy nestálo. V.r.1615 byly Klatovy postiženy požárem a následovala válečná léta 1618 – 1620. V té době neměli klatovští ani pomyšlení pokračovat ve stavbě kostelíka. Dostavěn byl až v letech 1713 – 1725 a byl zasvěcen sv.Anně. Za císaře Josefa II. byl kostelík zrušen a dále neužíván. Zříceninu používal Klub českých turistů jako rozhlednu. Později se tam pořádaly divadelní představení a koncerty a byl používán jako zahradní restaurace.

Kaple Panny Marie Klatovské

Kaple byla postavena roku 1696 na místě chalupy manželů Ondřeje a Anny Hisperkových. Byl v ní přechováván obraz Panny Marie Klatovské, který byl v roce 1686 umístěn do farního kostela.
V roce 1715 z nadace Anny Terezie Fuxové z Valburku byl postaven při kapli špitál pro chudé a nemocné.

Hřbitovní kostelíky

Z původně tří kostelíků v prostorách městského hřbitova.nám dnes zůstal pouze jeden. Již kolem roku 1200 byl na návrší nad slovanskou vsí Klatova postaven kostelík sv. Jiří ve formě novorománské rotundy. V druhé polovině 13. století v souvislosti s povýšením vsi na ves trhovou a následném zvýšením počtu obyvatel byl přistavěn kostelík sv. Jakuba. V roce 1380 byl poblíž postaven kostel sv. Michala, barokní loď byla přistavěna v letech 1736 – 1740. Ovšem v roce 1784 došlo při bouřce k explozi střelného prachu skladovaného v kryptě kostela sv. Jiří, proto je kostel sv. Michala jediným dochovaným kostelíkem.
Kostelík sv.Jiří
Jednalo se o drobnou svatyni, která stávala na klatovském hřbitově. Byla původně románskou rotundou a byla také nejstarší kamennou stavbou předlokačních Klatov. Ještě v 18. století byla nazývána pohanským kostelíkem, údajně proto, že byla postavena na pohanském pohřebišti což se jeví jako pravděpodobné. Románská rotunda byla podle některých historiků přestavěna ve 13. století na karner - patrovou kapli, obsahující v patře kapli a v přízemí kostnici. Stavebníkem karneru byl patrně šlechtický majitel vsi Klatov - Soběhrd. V druhé polovině 16. století svatyni obnovili a využívali klatovští utrakvisté. Kostelík byl v té době zasvěcen Beránku Božímu. Posléze kostelík sloužil jako zvonice sousedního kostela sv. Jakuba a stal se také pohřebištěm klatovského patriciátu.
Nejstarší vyobrazení chrámku najdeme na rytině, kterou roku 1602 vytvořil Jan Willenberg. Kostelík je tu zobrazen jako stavba kruhového půdorysu krytá bizarní lucernou, trojnásobně převyšující stavbu svatyně. Kostelík vklíněný mezi další dva malé kostelíky - sv. Jakuba a sv. Michala - působí velice mohutně, spíše jako velká zvonice. Na počátku 17. století ztratil kostelík štědré donátory a opět zpustnul. Roku 1676 byl opraven a vysvěcen pod ochranou sv. Vojtěcha. Zrušen byl Josefem II. a následně využit jako skladiště střelného prachu, který se mu stal osudným. 29. června 1783 se nad městem rozpoutala krutá bouře, blesk udeřil do kostelní lucerny a zapálil střelný prach. Prach rozmetal svatyni a vážně poškodil i sousední kostelík sv. Jakuba tak těžce, že bylo nutno tento kostel také zbořit. Výbuch přežili jako zázrakem jen zvony. Tak Klatovy přišly o pozoruhodnou památku i pozoruhodný církevní okrsek v podobě třech kostelů. Zůstal tedy pouze kostel sv. Michaela ve své jednoduché pozdně barokní podobě.