Reformy M.Terezie a rok 1848:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Reformy Marie Terezie

R.1742 na počátku vlády Marie Terezie, které nástupnické nároky popíral bavorský kurfiřt Karel Albrecht, se Klatovy připravovaly vojensky na útok ze západu. Albrecht však na Čechy překvapivě zaútočil od jihu a za pomoci Francouzů a Sasů se bez většího odporu zmocnil Prahy. V tomtéž roce přitáhly do Klatov tři pluky francouzské jízdy, která byla ubytována v jezuitské hlavní škole za jezuitským kostelem, přinesly s sebou nakažlivé nemoci jako neštovice a také mnoho úmrtí. Ještě během roku se však vojenská situace změnila a 12.5.1743 byla Marie Terezie korunována českou královnou. Ovšem válka s Prusy pokračovala až do roku 1748, kdy byla ukončena mírem válka o Rakouský trůn. Nastal čas pro reformy Marie Terezie z nichž nejvýznamnější byly tyto z 23.1.1751:
• Plzeňský kraj byl rozdělen na Plzeňský a Klatovský. Krajský úřad s hejtmanem se po putování provisorii usadil na rohu Vídeňské a Plánické ulice.
• Úřední řečí se stala němčina a úředníci proto byli převážně Němci. Čeština se postupně ponížila na mluvu prostého lidu. Tato snaha vymítit češtinu ale podnítila snahu některých vzdělanců k povzbuzení českého vědomí. Jedním z prvních byl Václav Matěj Kramerius, který studoval v Klatovech na německém gymnasiu.
• Marie Terezie zakládá posádku Klatovech. Pro posádku ale nebyly budovy a tak mimo kasárna v domě č.p.63/I byli vojáci rozděleni i do soukromých bytů.
• V r.1778 byla provedena změna ve složení městského úřadu podle císařského patentu. Vznikl „magistrát“, do jehož pravomoci byla složena i moc soudní, politická správa, správa obecního jmění a řízení policie.
• Úprava roboty dle robotního patentu z r.1775 a později vydaný nevolnický patent z roku 1781. V této době rozdělilo město své statky a pozemky poddaným v dědičný pacht.
V r.1778 byly latinské školy jezuitské přeloženy do Písku. Až po návštěvě císaře Františka I v roce 1812 bylo v Klatovech znovuotevřeno gymnasium, jehož řízení bylo svěřeno benediktinům.

Revoluční rok 1848

Francouzská revoluce v roce 1848 byla podnětem k revolucím ve střední Evropě. Císař Ferdinand V byl donucen 15.3.1848 povolit konstituci. Tato událost byla v Klatovech vyhlášena 17.3.1848. Na Černé věži byl vyvěšen český národní prapor a 25.3.1848 byla obnovena národní garda.
Čeští politikové obeslali ústavodárný Říšský sněm svolaný do Vídně, jehož nejdůležitějším usnesením byl zákon z 7.9.1848 o zrušení poddanství a roboty za úplatu. Poddaní z Klatov i okolních obcí byli osvobozeni od veškerých plateb městu, ke kterým se zavázali smlouvou z r.1783 o výkupu z roboty. Proto se významně snížily příjmy města.
Zasedání Říšského sněmu bylo přerušeno říjnovým povstáním vídeňského lidu. Proto byl do Vídně z Klatov povolán dragounský pluk a náhradou přišli do města husaři.
Císařským rozhodnutím z 26.6.1849 Františka Josefa I byly Čechy rozděleny opět na sedm krajů místo původních šestnácti. Klatovy přestaly být krajským městem a staly se sídlem okresního hejtmanství. Soudnictví bylo odděleno od městské správy a v Klatovech byl zřízen okresní soud. Městské magistráty zřízené reformou Marie Terezie r.1788 byly zrušeny a na místo nich byla zavedena opět samospráva v r.1850.
Konstituční zřízení se však příliš dlouho neudrželo a roku 1851 již opět vládl sám císař František Josef I. Teprve po porážce rakouských vojsk Francouzi byla Vídeň přinucena k obnovení Říšské rady.
Ve čtyřicátých letech 19.století padly městské brány a byly pobořeny hradby a zasypány příkopy. Byl zřízen městský park.