Úvod, geologie a osídlení:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

Není účelem této knížky vytvořit vědecko-historickou publikaci. Od toho zde byli a jsou povolanější. Jde jen o to, ve zkratce popsat své rodné město od osídlení těchto končin a doplnit text fotografiemi, nebo naopak fotografie textem, popřípadě pouze ukázat a odkrýt změny, které nemůžeme pamatovat, či které jsme již zapomněli.
Někomu stačí pohled na starou fotografii a spokojí se s konstatováním, že se jedná o to, nebo to. Jiný si při pohledu na stejnou fotografii vytáhne knížky a začne zkoumat. Já patřím k těm druhým a tuto knížku jsem se pokusil stvořit pro ty prvé. Zcela záměrně jsem vynechal téma soudnictví, které dostatečně popsal Jiří Weinmann. Také jsem se vyhnul vojenské posádce v Klatovech, protože jsem třináct let pracoval u vojska jako správce budov a jako invalidní důchodce jsem vynechal zdravotnictví ve městě, protože si doktorů užívám i tak dost.
Hlavními zdroji mého bádání byly staré fotografie města Klatovy, Dějiny někdejšího královského města Klatov od Dr. Jindřicha Vančury, Klatovy od Václava Wagnera z roku 1948, Monografie města Klatov z let 1937 – 38 od tehdejších představitelů města, Zajímavosti z historie Klatov od Judr. Jiřího Weinmanna, Adresář města Klatov z roku 1933 od Jaroslava Laše, vázaná vydání týdeníku Šumavan z roku 1912, Úvodím Úhlavy od Jaroslava Fr.Urbana z roku 1940, letecký plán města Klatov z roku 2000 a zlaté stránky z roku 2004. Staré fotografie doplnil novými můj dlouholetý kamarád Miroslav Seidl se synem.
Při listování touto knihou Vám přeji mnoho příjemných a překvapujících poznatků.
Radek Sedláček

Geologie
Město se z větší části rozkládá na tělese nazývaném „Středočeský žulový pluton“. Jedná se o těleso hlubinných vyvřelin v horninách českého masivu v trojúhelníku mezi Klatovy – Táborem – Českým Brodem. Hornina tvořící podloží Klatov a jeho okolí je jedinečná svým složením a proto je nazývána granodioditem klatovského typu. Z této horniny byly a jsou vyráběny obrubníky, dláždění i pamětní desky. Je-li tato hornina zvětralá, bývá mylně nazývána pískovcem. V tomto materiálu je vytesána i většina několikapatrových sklepení pod měšťanskými domy v Klatovech. Nejhlubší se nacházely v Krameriově ulici.
V okolí města se pak nachází geologické zlomy, které byly vyplněny rozdrceným materiálem hornin. Tyto byly druhotně vyhojeny křemennými žilami. Od Tětětic přes Bezděkov, vrch Bubnování, přes Luby, údolím Mochtínského potoka na Pláničku a do Nalžovských hor se táhne „Stříbrnohorský zlom“. Nedaleko lomečku na Bubnování (od zastávky ČD Klatovy město směrem na Lomec cca 600 m) je soustava křemenných žil s krásnými krystaly mléčného křemene i křišťálu. Tyto krystaly lze nalézt běžně na poli za klatovskou elektrárnou. U obce Loreta se těžil důlním způsobem vápenec. Také se v okolí Klatov nachází bohatá ložiska cihlářských hlín o tloušťce až 20 m. Nad obcemi Sobětice a Kosmáčov se v 15. stol. nacházela důlní těžba zlata.

Osídlení
Koncem druhého tisíciletí před naším letopočtem, v době bronzové, začíná pravěká kolonizace Klatovska kmenem, který původně sídlil na horním Dunaji a oklikou přes dnešní Rakousko a Německo podle toku Dunaje, cestou za příznivějšími podmínkami, pronikl průsmyky Šumavy a Českého lesa až na soutok řek Úhlavy, Bradlavy (dnešní Úslava), Radbúzy a Mže. Odtud po čase podnikal své výpravy do krajin sousedních a zakládal zde sídla a osady. Postupně pronikal hlouběji a hlouběji proti proudu řek a tak se dostal až na Klatovsko. Tento lid byl zřejmě původu keltského, jehož domovem byly kraje v Porýní, Podunají a Pomohaní. Od dalších obyvatel Čech se lišil způsobem pohřbívání do mohyl. Mohyly byly zřizovány přímo na žárovišti.
Mohylový lid na Klatovsku zanechal spoustu stop, zejména v Husíně, Tajanově a Čínově. Svá sídliště budoval na vyvýšeninách (Drslavice, Lovčice) a věnoval se převážně chovu prasat, ovcí a koz.
Asi v 7. stol. před Kristem zasahuje do života na Klatovsku tzv. kultura Hallstattská (mohyly na Domažlicku, u Jikavče a v Husíně).
Ve 4. stol. před n.l. jsou západní a jižní čechy podrobeny invazi kmene (Laténci), který se objevil od západu a postupně splynul s dřívějšími osídlenci. Tento lid nezanechal mnoho památek (kostrový hrob u Janovic nad Úhlavou). Tento lid opustil Klatovsko asi v polovině prvního století našeho letopočtu směrem na jih.
Téměř po celé první tisíciletí n.l. je osídlení Klatovska zahaleno tajemstvím, neboť se z tohoto období nenalezly žádné archeologické pozůstatky.