Vzdělávací spolek Klatovan:Osobní stránka na adrese: drobek.svet-stranek.cz

(Dr. E. Flatkolem r.1938)
• Zábavní a vzdělávací spolek ‚Klatovan‘
Obraz veřejného života v Klatovech před 50 až 60 lety, právě tak jako jinde, nebyl by přesný a úplný, kdyby nebylo náležitě hleděno k tehdejšímu životu spolkovému.
Tehdejším spolkům připadal úkol daleko Širší nežli dnešního dne, kdy strany politické v nynějším smyslu slova ještě neexistovaly a politickou stranou byl pouze souhrn osob, které se seskupily kolem některé význačné osobnosti politické, jako byl Dr. Riegr, a J.
Ve spolcich tedy, které měly sloužiti podle svého formálního určení a zajisté i podle přání tehdejších rakouských úřadů pouze více méně zábavě a společenským stykům, pěstovala se ovšem nejen vzájemnost společenská, ale vyměňovaly se také názory politické, debatovalo se o politických událostech a tak mimoděk v určitém spolku shromažďovaly se pravidelně osoby téhož politického cítění. Bylo to v roce 1877, kdy se sešlo jen několik osob, mezi nimi dosud žijící p. František Spora, bývalý majitel velkozávodu zahradnického v Klatovech, pak zemřelý již čalouník Josef Fügner, a malíř Eduard Kunzman; rozhodli se, že založí čistě klatovský spolek. Vhodná k tanu byla asi ta okolnost, že z existujících tehdy spolků Měšťanská beseda přechodně polevila ve své činnosti a Řemeslnická beseda, již rok existující, nevyvinula dosud plné činnosti. Zmínění zakladatelé se rychle rozhodli, a dali vytisknouti stanovy v klatovské knihtiskárně Maxe Čermáka. Kroně oněch tří zakladatelů podepsány byly ještě zemřelým již Michaelem Schiffauerem a Václavem Pavlíkeni, mlynářem. Tito zakladatelé, Klatované, neměli mnoho starosti s tím, jak nový spolek pojmenovati, neboť od počátku bylo jisto, že ponese jméno »Klatovan«. Do jeho štítu pak napsali heslo: »Cestou ušlechtilé zábavy ke vzdělání«. Tomuto svému heslu spolek »Klatovan« zůstal vždy věrný a svědomitě je plnil. Prvním předsedou zválen byl jmenovaný p. František Spora a ještě téhož roku zahájil spolek svoji činnost. Jak uvědoměle spolek své posláni plnil, vidíme z programu prvních večírků a přednášek, které podnikal. Učitel Josef Pavlík přednášel »O počátcích ve fysice«, učitel Tarantík »O zeměpisném položení Klatovska«, profesor Prášek » O původu a dějinách města Klatov«, redaktor Josef Janda měl několik přednášek z českých dějin, zmíněný již učitel Tarantík »O spolčování a účelech spolku« a tak to šlo dále v dlouhé řadě přednášek.
Hmotné poměry spolku nebyly valné, avšak na tehdejší poměry postačující. Tak podle prvého zápisu účetního z roku 1878 se dovídáme, že spolek měl příjmů 72 zl. 7 kr., vydání 40 zl. 45 kr., čisté jmění tudíž 31 zl. 62 kr. Nebylo to jistě mnoho, ale záhy i tyto hmotné poměry spolku se podstatně zlepšily, ‘a lepšily se i nadále. Kromě opravdu hodnotných přednášek pěstována byla i ušlechtilá zábava, večírky programové i taneční, výlety, v jednom roce dokonce dva plesy, dále divadelní představení a pod.
Členové se hlásili, možno říci hromadně, ale výběr byl velmi opatrný, takže například v roce 1878 ze 27 členů nově. se hlásících nebylo přijato
6 osob; požadoval se totiž naprosto bezúhonný život a o přijetí hlasovalo se velmi rigorosně. V Klatovanu bylo také vyučováno zpěvu a zpěv pěstován velmi horlivě pod vedením ředitele kůru Mansveta Kličky. V jedné schůzi bylo také usneseno, aby všichni členové »Klatovanu« stali se činnými členy hasičského sboru v Klatovech, kteréžto usnesení byla ihned provedeno.
Od počátku své činností věnoval spolek »Klatovan« vzornou péči své knihovně. Dnes čitá knihovna kolem 1000 svazků, chová velmi cenné výtisky knih a jest stále vzorně vedena ve staré tradici.
Spolek »Klatovan« hmotně i morálně podporoval každý hodnotný podnik neb akci, vícekráte přispět již ve svých začátcích značnějšími částkami na stavbu Národního divadla v Praze a později i v Brně; rovněž tak ‘značné částky poskytl k účelu postavení sokolovny v Klatovech, na Husův pomník v Praze, divadelnímu odboru Národopisné výstavy, Veřejné čítárně v Klatovech a m j. Každoročními příspěvky podporuje Ústřední matici školskou, Národní jednotu pošumavskou, Národní jednotu severočeskou, spolek »Komenský« ve Vídni a nezapomíná ani na podporu těch klatovských spoluobčanů, kteří na svá stará léta nezaviněně strádají. Spolek »Klatovan« stál také vždy v čilém styku s ostatními spolky klatovskými, do slavnostních schůzí Měšťanské besedy a Literární jednoty byli vysíláni delegáti; dokud ještě nebyla postavena sokolovna byla v roce 1893 propůjčena spolková místnost Sokolu k jeho účelům a postupem času stali se bezmála všichni členové »Klatovanu« také členy Sokola. »Klatovan« ‘sám se stal zakládajícím členem Družstva pro postavení sokolovny.
»Klatovan« zúčastnil se také svými delegáty různých oslav; tak na přiklad při otevření Národního divadla a stého výročí narozenin Františka Palackého a m. j.
Stouvisí s tradicí spolku, že funkcionáři se často neměnili, zejména na místě předsednickém. Po Františku Sporovi, prvním předsedovi, byl zvolen Vojtěch Egner, obchodník, pak Josef Fügner, čalouník, po ně‘ni Emanuel Fügner, úředník spořitelny
— který byl předsedou po ‘plných 32 roků — po něm byl předsedou dosud jíeí p. Emanuel Ammer, majitel domu a hodinářského závodu, po té Václav Šebelík, majitel domu a od roku 1926 JUDr. Ervín Flat, advokát v Klatovech,
Svůj úkol spolek »Klatovan« splnil v dobách, kdy spolkový život měl velkou důležitost — plně, a dnes, kdy valná část povinností, dříve na bedrách spolků ležící, přešla na různé jiné korporace a sdružení, plní své povinnosti u vědomí své tradice a bude jistě pracovati i nadále pro rozkvět a blaho ‘svých milovaných Klatov, jejichž jméno nese.